CREDO-EXPERTO: dubna 2012

Cokoliv uděláme upřímně ze srdce, nese v sobě paprsky světla a vibrace dobra

Írán - Tabríz originální fotografie obyvatel
Použijte selský rozum a pochopíte. Rozhodně je to o dobrotě a pravdě u člověka. Kdo je hodný, poctivý a upřímný, má to mnohem těžší než ten, kdo není.

Proč je heslo „Za dobrotu na žebrotu“ tak oblíbené? Nebo „Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“? Proč se zdravá dobrota vytratila z našeho každodenního života? Když jde člověk po ulici, naráží při nejlepším jen na otupělou ignoraci, v horším případně na agresivní hloupost. Když nás někdo venku jen tak osloví, byť by jeho záměr byl zcela nevinný, jako třeba zeptat se na to, kolik je hodin, automaticky přeskočíme do obranného režimu a už si připravujeme možný protiútok. O ochotě prodavaček, číšníků a třeba ještě doktorů ani nemluvě. A pokud je na nás někdo někde opravdu milý, okamžitě (a bohužel právem) očekáváme nějaký háček, nějakou levotu.

Peníze zkorumpovaly většinu lidí, kteří nasáli jejich vůni, a ti, co je nemají, se po nich pachtí nebo je alespoň hořce závidí těm, co je mají. Nejúspěšnější v dnešní společnosti jsou bezpáteřní svině s ostrými lokty, a nebo vychcánkové, kteří se sice tváří, že jim na penězích nezáleží, ale každý jejich krok a každý jejich čin je spočítán a naplánován tak, aby jim pomohl k více penězům, případně příležitostem, jak je získat. I lidé, kterým na penězích tak nezáleží, ale chtějí se vyšplhat výš v tom, co dělají a co je baví, jsou nuceni hrát hru vlezdoprdelství, dopostelílezení a úsměvné bezohlednosti. Tak jako v dávných časech byli na vrcholu opravdu ti, co něco uměli, a jejich umění, práce a píle je vynesly na vrchol, tak dnes jsou na vrcholu ti, co jednoduše umí dobře lézt vzhůru. Je jich tolik a jsou tak agresivní, že ten, kdo chce jít stejným směrem jako oni, se buď musí přizpůsobit (jsi-li v Říme, chovej se jako Římané), nebo ho za chvíli skopnou, případně těm nad nimi se nebude líbit, a tak ho nepustí dál.

Jen velmi velmi zřídka narážíme v různých oblastech na lidi, kteří si udrželi čistou nezištnou dobrotu a už z jejich očí je vidět jejich ochota pomoct a udělat dobře svoji práci, aniž by tato ochota byla poháněna pouze vidinou odměny. O tom, že to takoví lidé mají v životě mnohem těžší než ti zmiňovaní vychcánkové a bezpáteřníci, není pochyb. To je bohužel holá skutečnost dnešní společnosti – kdo je hodný, poctivý a upřímný, má to mnohem těžší než ten, kdo není. Ale teď se dostáváme k tomu velkému ALE! Lidé zapomněli to, co nás učily pohádky a co ještě hodné babičky a dědové vštěpovali svým vnukům a vnučkám: buď dobrým člověkem, protože jak zaseješ, tak sklidíš. S poctivostí nejdál dojdeš. – A dojdeš? Dojdeš! Možná ne na ministerstvu, v modelingu nebo v tvojí stávající firmě, ale v životě, na kterém opravdu záleží, ano. Až jednou tvoje tělo vypoví službu a ty půjdeš zpět, odkud jsi přišel, byl-li jsi poctivý, půjdeš daleko a vysoko. Byl-li jsi zmrdík, daleko se nedostaneš. V naší společnosti se věří, že to, co ti neprokážou, jsi neudělal, a že to, co jsi udělal, ale není vidět, jako bys neudělal. To, že naše současná společnost ztratila zábrany a morálku, neznamená zdaleka, že jí ztratil i duchovní svět, z kterého jsme vzešli a který s naprosto dokonalou přesností řídí a udržuje náš svět v pohybu.
Ve vesmíru, jehož jsme součástí, se zákony nikdy nemění. Z pohledu našeho starého vesmíru, je naše společnost jenom blboučké rozívené děcko, které si myslí, že může cokoliv, protože se ještě dostatečně nespálilo nebo si nenatlouklo. Možná že vesmírné zákony nefungují s takovou rychlostí, na jakou jsme si v životě zvykli, ale fungují stoprocentně a neodvratně. Možná se nám jeví, že ten či onen žije roky nepoctivým životem, obírá ostatní a uzurpuje na nich ve svůj vlastní prospěch, aniž by se mu kdy přihodilo cokoliv špatného. Ale vidíte snad do duše takového člověka? Víte, jak takový člověk spí? Co ho pronásleduje ve snech, jaké nemoci se pomalu ale jistě tvoří v jeho těle a jaká budoucnost se pro něj připravuje? Navíc podle moudrých a zkušených duchovních učitelů platí jedna věc: čím je člověk nižší a přízemnější, tím pomaleji se na něm projevují zákony karmy, avšak tím hrubší a vehementnější je jejich dopad ve chvíli, kdy konečně udeří.
Dnes a denně vídáme v médiích srdceryvné příběhy „nevinných“ lidí, které stihla velká tragédie nebo utrpení, a hřmíme plni pobouření se vztyčenou pěstí k nebi dotazujíce se „Kde byl Bůh, když se těmto lidem dělo bezpráví? Kde byli andělé, když se na nich páchala zvěrstva? Kdyby existovala spravedlnost, tak by se tohle nikdy nestalo“ atd. Kdybychom jenom viděli, co dnešní nevinné oběti páchaly v minulých existencích, kolik zla, utrpení a bolesti způsobily. Kdybychom to všechno viděli a věděli, ušetřili bychom si dech a s tichou pokorou bychom vzdávali respekt Inteligenci, která řídí náš svět. Tím samozřejmě v žádném případně nenaznačuji, aby se lidé odvraceli od trpících s výmluvou, že si to stejně zaslouží. Jen chci připomenout, že pokud něčemu nerozumíme, neznamená to ještě, že se za tím skrývají hluboký smysl a spletité souvilosti.

Je mnoho lidí, kteří jsou dobří a hodní, ale bojí se to projevit. Zkušenosti je naučily, že světská spravedlnost ne vždy oplácí dobro dobrem, a tak se radši stáhli a stali se z nich neteční pozorovatelé, kteří se raději nezapojují, aby nedostali přes prsty. Ale copak to v nějaké pohádce mělo kdy dobro snadné? Dobru vždycky odporovalo zlo a kladlo mu překážky! Zlým pohádkovým postavám šel vždy osud na první pohled na ruku, zatímco těm dobrým házel klacky pod nohy. Ale na konci? Na konci bylo zlo vždy potrestáno a dobro odměněno. Drtivá většina lidí se nad pohádkami usměje a s lehce arogantním nádechem dodá, že realita bohužel není pohádka. Ale opravdu ne? Jen hlupáci věří, že pohádky si někdo vymyslel, aby zabavil děti.
Pohádky jsou plné nadčasových lidských příběhů o životních zákonech a souvislostech. Proto se uchovaly tak dlouho, aby nám i v nejtejmnějších dobách připomínaly pravdy, na které nesmíme nikdy nezapomenout.
Nebuďme jen pasivními pozorovateli a konejme dobro tak, jak nejlépe dovedeme. Nemělo by to být plánované a mechanické dělání dobrých skutků. Není důležité, co uděláme, ale jak to uděláme, a s jakým přístupem. Cokoliv uděláme upřímně a ze srdce, nese v sobě paprsky světla a vibrace dobra, i kdyby to byla jen bramborová polívka. Vstoupíme-li do nového dne připraveni udělat něco dobrého, naskytne-li se příležitost, můžeme si být skoro jisti, že se naskytne. Musíme mít ale oči otevřené a dívat se jimi ven!

Jednou jsem vystoupil z metra a řadil se do fronty před eskalátor, když jsem uviděl starou sehnutou babičku, která za sebou táhla vozík a nevěděla, jak má nastoupit na rychlé jezdicí schody tak, aby neupadla. Dav lidí zuřivě spěchajících domů babičku obcházel a z nemála z nich vyzařovalo rozčílení nad tím, že jim blokuje cestu a že se jí musí vyhnout. Ti ostatní si jí možná ani nevšimli, nebo ji prostě ignorovali. Když jsem se k ní dostal, zeptal jsem se jí, jestli jí můžu pomoct. Musel jsem se k ní sehnout, aby mi viděla do obličeje. Řekla, že ano a dala mi hned instrukce, abych šel s taškou před ní.
Nakonec vyšlo najevo, že jedeme stejným autobusem, tak jsem jí ještě pomohl s taškou do autobusu i z něj. Babička byla upovídaná a celou cestu v autobuse (asi 8 minut) mi vyprávěla, nakonec mi dala za odměnu za mou ochotu tři jablíčka ze zahrádky, které měla v tašce. Stará paní byla trochu nahluchlá a tak poměrně křičela, když mi vyprávěla, a já musel na ni křičet zpátky, aby mě slyšela. I když to byla moc milá a hodná paní, na tvářích spolucestujících byly vidět znechucené výrazy, které neskrývaly, jak moc jim lezeme na nervy. Byli to ti samí lidé, kteří před tím paní jednoduše obešli, když zápolila s eskalátorem. Asi za týden se ta celá scéna opakovala, úplně na stejném místě jsem ji viděl, jak se blíží k eskalátoru. Tentokrát jsem k ní šel už jako starý známý.

Před pár lety jsem byl svědkem zvláštní situace, na kterou jsem nebyl vůbec připravený. Stál jsem v jednom občerstvení, kde měli hrozně dobrou dršťkovou polévku, a jak jsem jí jedl, vešla dovnitř zvláštně oblečená žena středního věku a velmi nejistě, beze slov ukázala na jednu plněnou bagetu. Paní prodavačka jí bagetu podala a žena (která evidentně nebyla Češka) se velmi nesměle snažila gesty naznačit, jestli si bagetu může vzít. Nechtěla ji ukrást, jen velmi pokorně naznačovala, jestli by jí mohla dostat. Prodavačka na ní chvíli nechápavě koukala, a když jí došlo, co se ta žena snaží říct, začala hystericky křičet „No to né, to musíte zaplatit, to nejde, počkejte, to musíte zaplatit!“ Paní smutně sklopila oči, klidně jí vrátila bagetu a odešla. Celá scéna byla tak zvláštní, že i mně trvalo chvíli, než jsem pochopil její význam. Když mi došlo, že jsem té prodavačce mohl říct, ať jí tu bagetu klidně dá, že jí to zaplatím, byla už žena dávno pryč. Tak moc mě to mrzelo, že jsem nezareagoval rychleji, a zařekl jsem se, že jestli někdy uvidím někoho, jak žebrá o jídlo, koupím mu ho.
Za nějaký čas po tom jsem si zašel na rychlou večeři k McDonaldu na Václaváku. Když jsem odcházel, srazil jsem se s jedním přiopilým bezdomovcem, který šel po schodech nahoru. V tu chvíli mi problesklo hlavou, že jde vybírat odpadkové koše se zbytky jídla. Už jsem byl venku, když se mi vybavila scéna z bistra a můj slib, který jsem dal sám sobě. Bylo mi trošku trapně jít za tím pánem, ale překousl jsem to a „došel“ jsem si pro něj. Zeptal jsem se ho, jestli má hlad, a když řekl, že má, posadil jsem ho u jednoho stolu a došel mu koupit něco jídlu a pití, pak ho tam nechal a odešel. Pocit, který jsem u toho cítil, asi není potřeba popisovat.

Tyhle dva příklady tu neuvádím proto, abych se předvedl, jak šlechetné mám srdce, ale proto, abych dodal odvahu a inspiraci těm, kteří se možná občas bojí něco takového udělat, protože si myslí, že na ně budou ostatní divně koukat, nebo z nějakého jiného absurdního důvodu. Ano, lidé se na vás budou opravdu možná divně koukat, což jen dokazuje, v jak smutném stavu je tahle společnost. Pokud někdo vykročí z davu a udělá něco neobvyklého (milého), ostatní na něj zírají jak na zjevení. Ale tím se přece nenecháme zastrašit! Jsem si jistý, že každý člověk, který udělá něco dobrého, něco, co se už dnes nedělá, může tím dodat odvahu někomu, kdo podle jeho příkladu někde jinde příště udělá něco podobného. Každý den se nám naskýtá mnoho příležitostí, kde maličkostí můžeme udělat malý dobrý skutek.
Neděláme to proto, abychom si naleštili karmu, ale protože udělat něco dobrého plodí dobro na všechny strany a zanechává v nás nepopsatelně krásný pocit. Navíc jak píše Lorna Byrne ve svých knihách, nikdy nevíme, co náš skutek může způsobit. Žena, která má nutkání usmát se na cizího mladíka, který sedí opodál na lavičce a dívá se jejím směrem, netuší, že mladík se toho dne rozhodl ukončit svůj život, a že její úsměv, který mu připomněl úsměv jeho tragicky zesnulé matky, mu přijde jako znamení od ní z nebe, aby to nedělal, a že svým úsměvem změnila tok jednoho lidského života. A takových malých a přesto významných souvislostí existují miliony. Člověka, který je ochotný být dobrý a udělat něco milého, osud vždy přivede na místa k lidem, kde může pomoct a být tak prodlouženou rukou boží. To, že mu tu osud jednou náležitě oplatí, není potřeba zdůrazňovat.

Dobré skutky se dají dělat i v duchu. Když víme o někom, že je nemocný, můžeme na něj v dobrém pomyslet a popřát mu uzdravení nebo za něj říct malou modlitbu. Já vím, že lidé mají mnohokrát pocit, že pokud nemohou přímo zasáhnout, jsou bezmocní, ale tak to není. Pomyslíme-li v dobrém na nějakého člověka, živého či mrtvého, jeho duch naši myšlenku okamžitě ucítí, a i když si snad neuvědomuje, co se děje, naše modlitby za něj (ať už mají jakoukoliv formu) působí jako kapky svěží vody na tváři nemocného zmítajícího se v horečce. Z vlastní zkušenosti vím, že někdy můžeme pomoci na dálku člověku, kterého jsme ani nikdy nepotkali, ale pokud se rozhodneme na něj myslet a vysílat k němu svoje paprsky dobra a uzdravení, náš čin je srovnatelný s pomocí, kterou můžeme někomu poskytnout ve fyzickém světě. Na tomto místě bych ještě rád zmínil případy sebevrahů. Netvrdím, že přesně vím, co se děje po smrti, ale vnitřně tuším, že lidé, kteří si ze zoufalství sáhli na život, neprožívají po smrti dobré chvíle, a často celé roky (pouze v našem časovém měřítku) bloudí v temnotě a utrpení. Pokud se za takového člověka modlíme, pomáháme mu najít cestu zpět ke světlu a zmírňujeme jeho bolest. Pod modlitbou mám na mysli jakokoukoliv formu pozitivní představy o něm, prodchutnou dobrou vůli a ochotou pomoct.

Naše společnost je v politováníhodném stavu. Přesto je vidět, že se cosi mění a z řad lidí vyvěrá čím dál víc nespokojenosti a ozývá se sílící hlas po změně k lepšímu. Jenže protestovat a bouřit se nestačí. Pokud chceme žít v dobrém světě, není jiné cesty než začít u sebe. Musíme pustit zábrany a přestat se bát projevit dobro, i za cenu toho, že se spálíme. Světlo dobra je nakažlivé a je vidět (ve tmě) do dálky. Čím více světel bude svítit, tím více světel se rozsvítí a bude následovat. Dobro se zase jednou ujme svého vítězného postu a pokud ho chceme vidět vládnout, musíme pro něj volit.

S láskou, Jan Menděl

Zdroj: Sociální sítě webu Facebook

O čem snila Renata

Měla jsem úplně ujetý sny....
Měla jsem úplně ujetý sny na dnešek, nejdřív jsem byla někde internovaná s marií antoinettou a jejíma dětma, nic hroznýho se tam zatím nedělo, jen jsme věděli, že to teprve přijde. to vědomí, že nepřežijou sen zakalovalo. věděla jsem to z dějepisu, oni naštěstí ne. pořád jsem v sobě živila tu naději, že sen je jiná realita, než realita a snad aspoň ty děti ...schovávala jsem je pod peřinu. marie antoinetta byla někde vedle v místnosti jako přelud bez obličeje, když jsem uložila děti, který se pořád bály, že je odvedou a schovávala jsem je pro jistotu pod peřinu a konečně jsem si lehla k ludvíkovi, teda i v tom snu jsem si vzpomněla, že na sex on moc není, spíš na to zámečnictví, ale přesto to vypadalo, že jsem si s ludvíkem blízcí ...zrovna se z toho snu měl stát erotický sen, když najednou ta démonická marie antoinetta bez obličeje na nás zaútočila jako démon se odrazila a bez obličeje letěla vzduchem a mířila na mě, aby bránila manželskou věrnost... ludvík mě chtěl bránit, ale na démona neměl...sen se naštěstí přetrh. poprav jsem se tedy účastnit nemusela. Pak to pokračovalo sérií stísňujících erotických snů, které se odehrávaly ve zvláštním domě, kde jsem byla správce v pokoji po tajemném strýci, který měl soustavu ostrých nožíků a plyšových bambulí jako erotické pomůcky...z toho jsem se nějak dějově vyvlíkla, protože mě to děsilo ...nakonec mě někdo nahou válel jako sud v ranní trávě s rosou...bylo to osvěžující. jen nevím kdo to byl. že by ludvík utek nakonec marii antoinettě a našel v sobě historicky skrývanou hravost a smyslnost. musím se zeptat Anici Amos. Renata


Zdroj: sociální sítě FB, Renata

Metabolická acidóza organizmu a zdraví


Ovocný salát je pochoutka zdroj vitaminů i vlákniny

K degenerativním zdravotním problémům naší doby patří překyselení organismu 


Myslet si můžete co chcete, ale k problému je dobré se zamyslet. Něco na tom bude. Stravujeme se tím, co do nás supermarkety cpou horem dolem. Nekvalitní a kyselá strava, plná chemických přísad ( převážně konservačních) Výrobky se už nekazí tak často, ale odneseme to my.

 Dosud se však této tématice nevěnuje pozornost, a už vůbec ne taková, jakou by si problém zasluhoval. Dopady a souvislosti mezi překyselením a chabým zdravím stonajících jedinců uniká nejen pacientům, ale i oficiálním naukám o zdraví. O citrónu to není! Vnitřní prostředí těla by mělo mít charakter mírně zásaditý. Chybné návyky ve stravování vedou k tomu, že podíl zásaditosti v lidských tělech neustále klesá.Vyrovnaný poměr mezi kyselými a zásaditými látkami přitom tvoří základ zdraví. Podle významných autorů nelze při zachování acidobazické rovnováhy příliš výrazně onemocnět. Naopak porušením této rovnováhy si přivodíme, nebo alespoň zhoršíme, celou řadu nemocí. Naše těla jsou stvořena tak, aby fungovala jako vyvážený celek - ovšem je-li dodržena již zmíněná zásadní acidobazická rovnováha. Překyselení má sedm stupňů, sedmý vede k degenerativním chorobám včetně rakoviny.

 Mezi nemoci z překyselení patří 

 Chronická únava otoky alergie, ekzémy, astma poruchy imunity artróza, artritida, degenerativní poškození kloubů osteoporóza gynekologické záněty a výtoky zácpa, průjem neplodnost metabolické poruchy, např.cukrovka nadváha přecitlivělost a trvalá podrážděnost. Jak vzniká překyselení? Překyselení organismu nejen přináší nemoci, ale především zbavuje tělo minerálů (vápníku, draslíku, sodíku a hořčíku), když nezbytně potřebuje neutralizovat kyseliny. Dlouhodobě překyselený organismus si odebírá vápník z kostí, což vede k osteoporóze, také k ochabnutí svalů a jejich únavě. Nedostatek vápníku ohrožuje fungování imunitního systému, který aktivuje enzymy. Tělo se snaží zbavit kyselin kůží a tak produkuje ekzémy, akné, vředy, vyrážky, bolesti, otoky. Nedaří-li se kyseliny v těle neutralizovat, ukládají se v srdci, v žilách, v játrech či pankreatu, případně v tukových tkáních (prsa, boky, stehna, mozek). Skladiště kyselin známe jako polypy, cysty, kyselé krystaly, nádory, bradavice, skvrny apod. Tzv. fyziologické choroby těla jsou většinou výsledkem dlouhodobě příliš kyselého prostředí v těle.

 Nejčastější příčiny překyselení

 Nesprávná výživa - přejídání, nadbytek bílkovin, cukru, alkoholu, nikotinu, nasycených mastných kyselin, jedů, potravinových přísad a barviv, chlór v pitné vodě. Špatné stravovací návyky - nedostatečné žvýkání, které podporuje kyselinotvorné střevní kvašení. Nerovnoměrný poměr spotřebovávaných potravin kyselinotvorných a zásadotvorných. Špatný životní styl - povrchní dýchání, nepravidelné stravování, kouření, alkohol, nedostatek pohybu. Nedostatek tekutin v potravě - hlavně v tuku a v pojivových tkáních těla roste koncentrace kyselých odpadů. Zloba, agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž.
Už řecký historik Hérodotos postřehl, že „národy, které jedí maso, mají sklony k válčení, a lidé projevují ve vzájemných vztazích vztek, odcizení a smyslovou náruživost. Jedlíci masa byli udatní, smělí a neohrožení". Vyplavme kyselost a jedy Tělo se zbavuje kyselin výdechem z plic (odstraňuje zejména kyselinu uhličitou), ledvinami (přes močový měchýř), játry, střevy, potními žlázami a kůží (pocením). Pozorujete-li někdy, že se náhle zpotíte, jde o neklamný příklad reakce na jídlo příliš sladké nebo příliš moučné. Překyselení se lze zbavit! Sportujme, především lehce (chůzí s holemi), dýchejme zhluboka, kdykoliv si na to vzpomeneme (celá tzv. moderní civilizace dýchá jen povrchně), doplňujme minerály a vitaminy (ve stravě), pijme zásadité nápoje (včetně odkyselujících čajů, např. zeleného ovesného), provádějme zásadité koupele a dostatečně spěme.
Zvolte celozrnný chléb a pečivo
 Ženy se zbavují překyselení menstruací, později o ně musí dbát samy. Muži tuto možnost nemají, což bývá častým důvodem brzké ztráty či šedivění vlasů (například). Poměr stravy zásadité a kyselé by měl být 4:1. Přírodní národy dávají přednost syrové stravě před čímkoliv kvasícím. Proto se doporučuje sníst denně pět porcí zeleniny a méně sladkého ovoce na úkor tzv. běžné stravy. Nápoje z koly jsou snad nejhorším překyselujícím dárkem. Nezřízená spotřeba masa škodí všem. Stejně tak spotřeba cukru (včetně medu) a cukrovinek. Škodlivá jsou jídla typu light. Volte celozrnný chléb a pečivo. Důkladně žvýkejte! Vitaminy jsou důležité, ale nemá-li tělo minerální látky, jejich efekt klesá. Nadbytek kyselosti v těle se projevuje svěděním (i hlavy), které se často dostaví bezprostředně po požití většího množství cukru. Máte-li hlad mezi hlavními jídly, nesahejte po sladkém, ani po přesolených brambůrkách. Vezměte si zeleninu. A myslíte-li odkyselení vážně, vzdejte se kávy, černého čaje, alkoholu a tabáku. Zásaditá je všechna zelenina, avokádo, ananas, papája, datle a fíky, meloun (při překyselení organismu účinkuje nejrychleji). Doporučují se jablka ( se slupkou i jádřincem), banány, hrozny. Zkuste to zvenčí! Svědí vás pokožka na těle i ve vlasaté části hlavy, nebo máte výrazně suché holeně nohou? Odpovíte-li dvakrát ano, je to jasné - jste překyselení.
 Návod na koupel je celkem jednoduchý - položte se do vany plné zásadité vody. Hodnota pH musí být daleko za neutrálním bodem, přeměřte lakmusovým papírkem. Potřebujete zásadité mýdlo (nikoliv s neutrální pH hodnotou, ideální je např. mýdlo jádrové), kterého rozpustíte tolik, až se voda zakalí. V ní pak prožijte příjemnou hodinku nebo dvě. Mezitím se každých deset minut masírujte kartáčem nebo hrubou žínkou vždy směrem k srdci! Nebo si aspoň udělejte si umyvadlo zásadité vody a máčejte si v něm nohy po stejný čas (aspoň hodinu). Kyselost se bude uvolňovat i po koupeli, počítejte se svěděním. Koupele i nohy v lavoru se doporučují 2x v týdnu. Nesnažte se ve zbylých dnech naplnit vanu pěnou do koupele. Ta totiž odkyselení brání.
 Ke tvorbě kyselin v těle velice výrazně přispívá stres. Odvážní vědci soudí, že jsme zatíženi stresem 100 000 x víc než naši prapředkové před sto lety. Přiznejme si, že nadměrný stres si často způsobujeme sami i v situacích, kdy je možné se mu vyhnout. Dalším zdrojem kyselin v těle jsou negativní pocity jako hněv, smutek, nenávist, závist apod. Hladinu kyselin zvyšuje i nedostatek volného času a opravdového odpočinku (nikoliv mezi přeplněnými regály obchodních domů). Tělo nefunguje jen tak jednoduše, že jsme mrzutí a v nenáladě jenom proto, že máme v těle mnoho kyselin po požití dortů apod., funguje i opačně. Nahrazujme proto negativní pocity pozitivními. Ostatně, právem se říká, že mnoho nepřátel nejspolehlivěji naštveme, když se chováme pozitivně a jejich „nenáladu" velkoryse přehlížíme.

Poznámka: I kdyby jen jedna změna v životosprávě se podařila, je to na dobré cestě.

„Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně“ (Jan 1,1-3)

Írán - Shiraz
Na počátku bylo slovo 
Ochlokracie = vláda lůzy.
Latinsky ochlocratia je vláda lůzy, také označovaná jako lůzovláda. Podle Aristotela je to zvrhlá forma demokracie. Ochlokracie (lůzovláda) je demokracie (lidovláda), kde převažuje demagogie, tyranie většiny a vláda vášně nad rozumem. Podobný vztah jako ochlokracie a demokracie mají oligarchie a aristokracie.
Tímto termínem Aristoteles popisoval Athény za Perikla.

Jako příklad je občas uváděna vláda nejnižších vrstev za pařížské komuny, ale správa Paříže prostřednictvím řádného systému lidového hlasování činí toto tvrzení neodůvodněným. Realističtěji je možné za ochlokracii označit stav ve Francii v některých momentech velké francouzské revoluce a v prvních dnech revoluce roku 1848, kdy dav ovládl ulice.

Tato terminologie byla v současné době obnovena v souvislosti s demonstrací odborů na Václavském náměstí v Praze mons. kardinálem Dominikem Dukou, což nezapomněl připomenout expert sociální politické patologie.
-
„Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně“ (Jan 1,1-3).

Život jsme dostali od rodičů, ale i oni ho tak dostali, stejně jako jejich rodiče. Náš přirozený život pochází ze Stvoření. Ale není tu jen ten holý život, předávaný z generace na generaci: Boží slovo přichází ke každému zvlášť a mluví k němu přímo, a to i když nám je zprostředkují lidé. Když člověk toto slovo zaslechne a přijme, může se „narodit“ znovu, a to přímo z Boha, stát se jeho dítětem.
Slovo sice mluví, sděluje význam a smysl, může vyjadřovat lásku i starost, ale působí jaksi „na dálku“. I když se napíše a vytiskne nebo pošle na druhý konec světa, je to pořád totéž slovo, a třeba i za tisíc let.
Ale láska chce, potřebuje blízkost, dotek — proto se Slovo „stalo tělem a přebývalo mezi námi“.

Poznámka: tolik k málo známému, ale o to výstižnějšímu označení (Aristoteles) vlády lůzy na shromážděních v rozvinuté demokracii.
Máme k tomu více úvah, ale zde nepolitikaříme. Jsme expertní autoři. Ne lůza.

Co znamená frustrace v našem životě

South Africa original photo comfort for the soul 
Frustrace podle psychologie
  • znamená zmaření touhy, zklamání
  • vyjadřuje situaci, kdy člověk směřuje k určitému cíli, ale nemůže ho dosáhnout, protože se mu do cesty staví pořád nové a nové překážky a člověk už nemá sílu je překonat
  • lišíme se stupněm odolnosti k zátěži - frustrační tolerance
  • frustrující situace - překážka se jeví jako nepřekonatelná
  • problémová situace - stále je "vše otevřené" - je zde šance na úspěch
nejčastější odpovědí na frustraci je agrese; nebo může dojít k následujícímu:
regrese - návrat na jiné vývojové stupně
kompenzace - nalezení nového cíle
bagatelizace
racionalizace - vysvětlování si důvodu: "Proč k tomu vlastně došlo?"
frustraci obvykle hůře snášejí děti; hůře se také snáší frustrace působící individuálně - pocit, že jsem v tom sám
-
Organismus, který je připraven bojovat s problémem, neustále naráží na neřešitelnost překážky, která nás odsuzuje k pasivitě, nečinnosti, bezmocnému čekání... Tímto nahromaděnou energii „k boji“ musíme nějak vybít nebo přetransformovat. Cítíme stále dokola vztek, napětí a zklamání z neúspěchu a tak přichází přirozený důsledek snahy o vyřešení neřešitelné situace, organismus se frustraci brání. Nejčastěji tento stav řešíme agresí, ať už slovní, kdy nadáváme na příčinu frustrace, na svět a na všechno kolem sebe anebo agresi namíříme přímo proti něčemu či někomu a tak poškozujeme věci, ubližujeme někomu druhému, či dokonce poškozujeme sami sebe.
Překážka, která brání vyřešit problém může být jak v okolním prostředí, tak uvnitř frustrovaného:
Překážkou z okolního prostředí mohou být třeba peníze, které měly přijít a se kterými se počítalo pro uhrazení účtu, jste frustrovaní, protože musíte počkat, až peníze dojdou a do té doby máte svázané ruce. Tento problém se ovšem vyřeší v momentě, kdy se částka objeví na účtu.
Překážkou uvnitř je například averze k rodinnému příslušníkovi, se kterým kdysi došlo k hádce a od té doby jste se nesetkali, ale při každém setkání s ostatními členy rodiny se o tom mluví, z čehož jste frustrovaní, ale váš odpor k setkání s oním příbuzným brání uzavření celé situace.
- Frustrace mění pozitivní přístup v přístup negativní. Negativní přístup sráží osobní disciplínu na minimum.
- Míra odolnosti vůči frustraci je vrozená. Jedinec s nižší frustrační tolerancí prostě snáze podléhá důsledkům frustrace. Není však zcela bezmocný. Pravidelné vystavování se frustračním vlivům naši frustrační toleranci zvyšuje. Lidé s vážnými životními problémy (např. těžce nemocné dítě) se zpravidla nenechají vyrušit ze vzácného klidu banalitami. Uměním je rozlišit „malé“ a „velké“ věci. „Malé“ věci nestojí za naše nepříjemné emoce.

Člověk se frustraci podvědomě brání pomocí naučených v minulosti osvědčených obranných mechanismů.

Co vyprávěla Renata

tut náš láger, tam děrevňja, les zeljonyj nad rekoj
Vzpomněla sem si na lezeljony nad řekou.
To byla ruská písnička, tut náš láger, tam děrevňja, lezeljony nad rjekoj...a já sem si představovala nějaký lezeljony, jak se vznášej nad řekou. nevím teda přesně, jak jsem si ty lezeljony představovala, jako nějaký zelený světla nebo zeleninu nebo nějaký ruský jídlo, třeba jako pelmeně nebo jako nějaký nezralý zelený tajemný ruský brambory ,který svítěj, lítaj a vznášej se nad řekou ...a teprve po letech mi cvaklo, že to bylo... tut náš láger, tam děrevňja, les zeljonyj nad rekoj. On tam teda asi v tý učebnici ruštiny byl pro debily obrázek, na kterym byla ta řeka, ten tábor, děti, jak seděj a maj otevřený pusinky jako kolečka a z nich jim vylítávaj notičky a za nima byl ten trojúhelníkovej, zřejmě smrkovej zelenej les, ale jak je vidět, debila se nedotkne žádná realita, ani ta socialistická, ani žádná jiná, každá propaganda je slabá, když někdo neroze zná ani jedno slovo vod druhýho. Ta písnička byla dál něco jako... prijechajtě k nám v náš láger,já vám pieseňku spajú...a já jsem si řikala, to musí bejt hezký, děti pěkně seděj, zpívaj, nad řekou poletujou ty lezeljony...ještě,že jsem tam nejela, to by tam byli nějaký ty dobře vyztužený pionýři přiškrcený šátkama, dělali by nástupy a vztyčovaly by vlajku a salutovali by a já bych pořád čekala, až bude večer a bude se zpívat a pak bych smutně někde seděla v koutě a koukala bych na řeku a čekala bych, kdy už začnou lítat ty lezeljony, myslela bych si, že to bude nádhernej zážitek, něco mezi vánocema, mejma desátejma narozeninama,
1. májem, ohňostrojem a na nebe vstoupením ježíše krista a vono hovno, byla by večerka.

Renata, sociální síť Facebook

Piknik kde všichni mají dovoleno jedno pivo zdarma

Pít pivo ve velkém je oblíbené a patří mezi zákony stupidity podle Cippoly
Akce společnosti a pivo zdarma.

Společnost piknik, všichni mají dovoleno mít jedno pivo ... Osoba, která objednala poháry si v současné době hledá novou práci.

Proč se nepobavit u sociální absurdity - nebo co život také přináší.
Fotografie i s fotografem... až to velké pivo vypije možná i upadne nebo se po.sere.




Poznámka: soudím, že se situace vejde mezi Cippolou vypracované zákony stupidity.

Hezký a funkční objekt k fotoaparátu

Tipy návody - krásné ženy ve fotografii barevné vybavení
i nový pásek fotoaparátu

Jste unavený z toho starého černého řemínku fotoaparátu ?


Pokud máte 5 minut, šálu nebo pásku ke
klíčům , máte zbrusu nový pásek fotoaparátu!

Nejkrásnější žena a skvělá kondice

Ilustrační foto - Africká dívka
Muž volá do dietologické společnosti a objedná si jejich program na hubnutí s názvem "5 kilo za 5 dní".
Druhý den se ozve zaklepání na dveře - za nimi stojí vnadná, atletická, 19letá dívka. Představí se jako zástupce společnosti. Na sobě nemá nic, jen běžecké boty Nike a kolem krku ceduli. Na ceduli má napsáno: "Pokud mě chytíš, můžeš mě mít."
Muž se za ní okamžitě vydá. Po pár kilometrech se udýchaný konečně vzdá.
Stejná dívka se u něj ukáže i další čtyři dny a situace se opakuje.
Po pěti dnech se muž zváží a zjistí, že opravdu zhubl pět kilo, jak bylo slíbeno.
Rozhodne se zavolat společnosti a objednat si jejich další program "10 kilo za 5 dní".
Den nato se ozve zaklepání na dveře a za nimi stojí ta nejkrásnější žena, jakou kdy tento muž ve svém životě viděl. Na sobě nemá nic, pouze běžecké boty Reebok a kolem krku cedulku "Pokud mě chytíš, můžeš mě mít".
Muž za ní vystřelí z domu jako střela. Dívka je ale ve skvělé kondici. Muž se snaží, ale bohužel ji nedohoní. Další čtyři dny se situace opakuje, muž je v lepší a lepší kondici a k svému potěšení po pěti dnech zjistí, že zhubl dalších 10 kilo, jak mu bylo slíbeno.
Rozhodne se, že opět zavolá do společnosti a objedná si jejich program "20 kilo za 7 dní".
"Jste si jist?" ptá se zástupce společnosti. "Toto je náš nejtvrdší program."
"Absolutně," odpoví muž, "takhle dobře jsem se necítil roky."
Den nato se ozve zaklepání na dveře. Když muž otevře, spatří obrovského svalnatého chlapa. Nemá na sobě nic, pouze růžové běžecké boty a na krku ceduli: "Pokud tě chytím, jsi celý můj!"

Zdroj: sociální sítě a G+

Nový vzhled Google+ je přímo luxusní

Volavka na rybnice je na lovu potravy
Google Wave zavítalo na G + . K dokonalosti v levém sloupci chybí už jen Kontakty a e - mail . A z G + se může stát opravdová komunikační platforma . Velmi dobře. Líbí se mi , jak aplikace elegantně reaguje , jak se zavlní rozhovorový sloupec , když se zúží viditelná část okna . Dokonce se odroluje i ten černý pruh a vrchní konec ... Myslím , že v Google pracují na něčem opravdu velkém a málokdy používají maximalizované okno . Naopak v případě maximalizace okna nastává peklo mrhání prostorem. A to se aktuálně dívám na 4:3 , ale už jen z odhadu si myslím , že na 16:9 se Terazky dočkal odpovědi na svou otázku .

Zdroj: Martin sociální síť Google+

O čem je řeč na sociální síti G+ pracovní záznam

„To, co je potřeba udělat, je především zaměřit se na efektivitu výdajů, provést hluboké strukturální reformy na výdajové straně státního rozpočtu. My musíme omezit provoz státu.
 Petr NEČAS, volební lídr a místopředseda ODS, 2010
-
Noc byla dlouhá....
Jsou jen dvě cesty. Progresivní daně nebo nechat chcípnout lidi s nízkým IQ (zkrátka blbce, ovce,...). Oboje neprojde, ale oboje současně se stejně postupně samo uplatňuje. Příroda to tak zařídila. Už velmi brzo bude doba, kdy nebudou potřeba prodavačky ani profesionální řidiči, pošta, atd.... Pár podprůměrně chytrých lidí půjde do kytek, jelikož nenajdou uplatnění. A zase pár těch nahoře se smiluje (zlevní služby, výrobky...) A tak to logicky musí pořád pokračovat a pokračuje...

Peter Lelovič
+Jirka Vlasák Kdepak byla kdy prokázána souvislost mezi IQ a příjmy? Věda spíše tvrdí opak. Kupa manažerů by byla bez mozků v pozadí tak nanejvýše schopná udělat si smaženici. Bohatství je měřítkem všeho možného, jenom ne inteligence, či nedejbože vzdělání.

Jirka Vlasák
Ok nevyjádřil jsem se správně. Nemyslím čistě IQ, ale schopnosti člověka, nápady, cíle, vize, vlastní názor, všeobecný přehled, zkušenosti, silná osobnost, aktivita, ...

Peter Lelovič
Z toho platí: nápady, cíle, vize, vlastní názor, všeobecný přehled, zkušenosti, silná osobnost, aktivita
Dovolím si to tvrdit jako manažer s psychologickým vzděláním ;-)

Tomáš Lach
Lavičky vypráví svůj příběh...
Ono by stačilo zapojit trochu fantazie a neomezovat se pouze na to jak system fungoval a funguje teď. Všechno se dá změnit, když se chce problém je v tom, že lidi to měnit nechtějí (mluvit o tom nestačí) vesměs se smíří s tím jak to je. Většina je dokonce líná něco změnit, akorát si postěžují a tím to hasne. Aktivně se lidi zapojí až jak se najde větší skupina lidí co to rozhoupají, to je ovšem smutné... A co je hlavní lidi rádi zapomínají, hlavně pokud jde o předvolební sliby. Celou dobu jsem si myslel, že z nás politici dělají jen hloupé ovce. Pravdou je, že každý sám ze sebe dělá hloupou ovci. Než-li měnit politiky lepší je začít měnit sebe a nebýt hloupá ovce...

Jirka Vlasák
Jistě na úplné špici jsou pouze lidé, kteří hlavně dokáží manipulovat a zase úplně dole jsou lidé, kteří se nechají totálně manipulovat. Obě skupiny ale také logicky musejí ubývat a ubývají (nejsou otroci, nejsou diktátoři). Ve skutečnosti se ti nahoře stále cítí jako diktátoři a ti dole jako otroci. Ale je to jen zdánlivý pocit. A tohoto posunu pro blaho společnosti logicky dosáhli lidé s nápady, vizemi, všeobecným přehledem a zkušenostmi,... a Ti se mají pořád nejlépe. Nebo vy se snad máte špatně?:) Nebo byste se se snad chtěl mít jako pan Janoušek, Bém, nebo někdo podobně bohatý?:) Nechtěl :)
Peter Lelovič Tak to není a pocity s tím mají máloco společného. Pro účely této diskuse by mělo stačit, že distribuce těchto typů lidí je ve všech lidských společnostech +- stejná a v průběhu života se mění pouze minoritní faktory. Každý je holt lepší v něčem jiném. V tom bipolárním světě vám chybějí minimálně dva druhy lidí: cifršpioni a tréneři. Ani jeden z nich nic nevlastní, ani bez jednoho (kromě "mas") se manažer neobejde. Co teď?

Tomáš Lach
Nemám se špatně, ale to, že se nemám špatně neznamená, že je v pořádku to co politici dělají. Jde mi o princip. Na to abych se měl dobře spoléhám hlavně sám na sebe nikoliv na to, že se politici vzpamatují a začnou se chovat jako zástupci lidu nikoliv vládci lidu. Mě se nelíbí, že se opatření proti zadlužování státu dotkne nejvíce lidí, pro které je už dnešní situace neúnosná. Ten kdo má příjem 100 tisíc tomu asi neuškodí když dostane o 10 tisíc méně. Ten kdo má příjem 15 tisíc a živí celou rodinu pro toho je i 50ti koruna moc. Možná někdo může namítnout, že se ten daný člověk měl lépe učit a měl by se líp. Ale to je strašná volovina. Účelem společností není vychovat pouze vzdělané lidi, kteří budou sedět v kancelářích to bychom asi nedopadli moc dobře... zkrátka si nemyslím, že politici správně vnímají dopad změn na sociálně slabší vrstvu a nutno podotknout, že bez té sociálně slabší vrstvy se neobejdeme nebo si alespoň moc dobře neumím představit ředitele společnosti co půjde dělat popeláře, protože někdo tu práci dělat musí a je docela smutné, že většina se na ty lidi co dělají "podřadnou práci" dívá jako na plevel společnosti místo toho by jim měli být vděční

Zdroj: vytaženo z debaty na G+

Spánek může být nepravidelný

Spánkové posuny..... někdo je sova jiný skřivan
Budit se v noci může rozhodit spánek. Hrozí nám, že ráno zaspíme nebo budeme celý den nevyspalí. Můžeme rušit ostatní, či prostě sami dojít k pocitu, že s námi něco není v pořádku. Experimenty s dobrovolníky v 90. letech, které vedl psychiatr Thomas Wehr, ale ukázaly, že když mají lidé dostatek volného času a vhodné podmínky ke spánku (ticho, tma), pak se jejich spánkový režim změní. Spí obvykle 4 hodiny, pak 1-2 hodiny bdí a pak zase cca 4 hodiny spí.

Historik Roger Ekirch z Virginia Tech pak na základě antropologických dat i studia historických záznamů (včetně třeba Homéra) také dospívá k závěru, že v minulosti většinou spánek probíhal nadvakrát, s přestávkou uprostřed noci.

Jako výklady se zmiňují noční kavárny, pouliční osvětlení, zvýšení bezpečnosti (takže v noci bylo možné chodit po ulicích relativně bez rizika). Proč by ale tohle mělo omezovat přestávku mezi spánkem? No, pokud se dal čas po setmění využívat, lidé měli prý tendenci chodit radši později spát a vše naspat na jeden zátah. Roli mohl sehrát i důraz na efektivitu; během 1-2 hodin mezi spánkem toho člověk moc neudělal, když dokázal spát v tahu, mohl být výkonnější.

Samozřejmě, že se nabízejí i námitky a konkurenční vysvětlení...

Zdroj: BBC News Magazine

Dobrý spánek je pro zdravý život velmi důležitý

Spát hlubokým spánkem s daty pod hlavou na zeleném trávníku
Lidé tráví téměř jednu třetinu svého života spánkem. Dobrý spánek je pro zdravý život velmi důležitý.

Co se během spánku děje? Tělo se během něj uvolní, obnovuje a přebudovává. Po zdravě prospané noci se člověk probudí osvěžený, a to proto, že ve spánku se odehrává mnoho procesů, například se vytváří větší počet růstových hormonů, které spalují tuky a rozvíjejí svalstvo.

Spánek je zároveň doba, kdy tělo prochází složitou regulací imunitního systému. Studie ukazují, že když se lidem odepírá spánek nebo je chronicky omezen, snižuje se jim počet lymfocytů typu T a naopak stoupá počet zánětlivých cytokinů. Jsou náchylní k nachlazení a chřipce.

V průběhu hlubokého spánku se uvolňují svaly a rozšiřují se cévy, což vede k lepšímu krevnímu oběhu a přenosu informací v mozku. Spánek tudíž není pasivní proces, nýbrž aktivní. Lidé, kteří se domnívají, že spát je ztráta času, a pokoušejí se spánek umělými prostředky zkrátit, se dočkají výrazného zhoršení zdraví.

Kolik spánku bychom si měli dopřát, záleží na našem věku. Čím jsme starší, tím méně ho potřebujeme. Nemluvně potřebuje mezi 14 a 15 hodinami, batole 12 až 14 hodin, dítě školního věku 10 až 11 hodin a nám dospělým stačí 7 až 9 hodin.

U těch, kdo mají chronické problémy se spánkem nebo ti, jejichž spánek je chronicky nekvalitní, anebo těhotné ženy mohou potřebovat zvýšenou dávku spaní. U seniorů může docházet k přerušovanému spánku a tak si možná musí zdřímnout i přes den.

Obecně řečeno, mohou mít dospělí jedinci, kteří spí méně než šest hodin a více než devět hodin, kratší délku života. Dřívější výzkumy se zaměřovaly na zjišťování toho, co se stane, když je lidem odepírán spánek po dobu 48 – 96 hodin. Příznaky, které se objevily, zahrnovaly ospalost, ztrátu vlasů, podrážděnost, nervozitu a psychózu.

Dnes se vědci zaměřují na výzkum zkracování spánku a bádají, co se stane, když se v noci spí méně než šest hodin. Někteří lidé mají tendence k hyperaktivitě a neklidu, zatímco druzí se cítí unavení a ospalí.
V současnosti se lidem radí, aby chodili do postele i vstávali každý den ve stejnou dobu, nicméně velmi málo vědců hovoří o tom, kdy je ten pravý čas jít spát.

Poznámka: O spánku obecně

Jak slavit narozeniny

Írán - Abyaneh
Narozeniny slavit budu. i kdybych se měla kroutit depkama a celý je probrečela.

...i kdyby mi ruply na poslední chvíli nervy a nezarezervovala bych žádnou hospodu a měla je oslavit na trávníku v rígráku nebo u hrobu mýho otce nebo jakýhokoliv jinýho otce nebo matky. i kdybych přibrala během 14 dnů deset kilo, vypadaly mi vlasy, udělaly se mi na ksichtě boláky a den předtím by mi někdo řek, že se se mnou všichni bavěj jen z vychcanosti, protože na mě berou na sociálce podporu, protože jsem ve skutečnosti vypadla mámě do záchodový mísy v chánově a pak si mě adoptovala krimplenová revoluce jako svůj stranickej závazek. i kdyby vyšlo najevo, že moje dcera řekla svý terapeutce, že by se snad i radši narodila angele merklový než mně a i kdyby vyšlo najevo, že si mě chrudoš vzal jen proto, že moje placenta, kterou mi vzali, když se narodila anča místo aby jí zakopali v poušti tak, jak to udělal otec čingiz chána, obsahovala jako jediná na světě látky, které uzdržují při životě do dnes jeho šestnáctiletou milenku pořád jako šestnáctiletou a on tam s ní přišel a ona by měla na sobě všechno značkový a zlatý zuby s diamantíkama abych zjistila, že mi ukazuje celej život falešnou výplatnici... i kdyby mě vyhodili z práce a vyšlo najevo, že všichni chlapi, se kterejma jsem měla techtle mechtle jsou estetický perverzové sexuálně fixovaný na hnus a jediné, co je vzrušuje, je ošklivost ...i kdyby vyšlo najevo, že můj pes je mechanická hračka naprogramovaná na to, aby mě měla ráda.... i kdyby někdo tvrdil, že jsem v cibulkovejch seznamech a udávala jsem obamu putinovi ještě dřív než se stali obamou a putinem...i kdyby vyšlo najevo, že mám ajds a ajdshamra ...prostě oslavim letos svoje narozeniny, kdyby hromy blesky měly lítat. a oslavim je klidně i trapně. pozvu tam lidi, který si možná nesednou, budu možná trapná, když budu chtít něco číst nebo naopak nebudu chtít nic číst a budu říkat...hele, sorry, nemám na to, nedám to...anebo číst nějakou sračku a všichni se budou usmívat, už toho nech nech kotě, ať můžeme zachlastat ...a tak prostě no ...i kdyby čert na koze jezdil ...

Sociální sítě Facebook Renata

Po celém světě pokles včelstev včely medonosné

po celém světě pokles včelstev včely medonosné
The likely culprit in sharp worldwide declines in honeybee colonies since 2006 is imidacloprid, one of the most widely used pesticides, according to a new study from Harvard School of Public Health (HSPH). The authors, led by Alex Lu, associate professor of environmental exposure biology in the Department of Environmental Health, write that the new research provides "convincing evidence" of the link between imidacloprid and the phenomenon known as Colony Collapse Disorder (CCD), in which adult bees abandon their hives.

The study will appear in the June issue of the Bulletin of Insectology.

"The significance of bees to agriculture cannot be underestimated," says Lu. "And it apparently doesn't take much of the pesticide to affect the bees. Our experiment included pesticide amounts below what is normally present in the environment."
-
Autoři v čele s Alex Lu ,docentem životního prostředí expozice biologie na katedře environmentálních zdravotních, napsal, že nový výzkum poskytuje " přesvědčivé důkazy " o vztahu mezi imidaklopridu a fenomén známý jako Colony Collapse Disorder (CCD ), ve kterém dospělé včely opusti své úly .
Studie se objeví v červnovém vydání Věstníku insektologie .
"Význam včel pro zemědělství nelze podceňovat ," říká Lu . "A to zřejmě nebere moc pesticidu ovlivnit včely . Náš experiment včetně pesticidů částek nižších než to, co se běžně vyskytuje v životním prostředí. "

Cukr je jed - na tom se shodneme

Obrázek ukazuje množství cukru v nápojích
New research shows that sugar not only will give you diabetes and make you fat, but too much will cause cancer tumors to grow and fill your arteries with plaque that causes strokes and heart attacks.

100 grams a day or less (a 20 ounce bottle of coke is close to 70 grams of sugar).

A prominent doctor who treats childhood obesity believes the high amount of sugar in the American diet is killing us. And, as Dr. Sanjay Gupta reports, new studies seem to support his theory that sugar is toxic.

CO SE TADY ČTE NEJVÍC (Popular Posts)

MENU a ŠTÍTKY Vaše hledání příspěvků! Je tu všechno?

0 závisti 7 000 000 776833333 ACTA Admin Afektivní neurověda Afrodisiaka Afty Akáty bílé Alcatraz Alergie Alicia Keys Allison Crowe Alternativní medicina Alzheimerova choroba Americké zdravotnictví Amerika Anatomie Android Aristoteles Asertivita Astronomie Ateroskleróza Bakterie Basshunter Beethoven Symphony Beletrie Benedikt XVI. Bible Biochemie Bioklimatologie Blogerka Blogeři sobě Blogy Bohemian melody and songs Bolest Bolest u člověka Bolesti nohou BonaFides Bouře Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. bubble nebula Bug Opera Bůh Slunce Bulvár Buněčné receptory Bylinky Bylinky a spánek Cestování Cruise Rekreace Dovolená Cestovní medicina Cesty Cibule Cicero Cippolovy zákony stupidity Citový mozek Civilizace Civilizační nemoci Clinique Co je psáno Credo Experto Cukry Čaj o páté Čekaná České momenty D-FENS Dehydratace Delirium Demence Demokracie Den pro tebe Dengue Deprese Deprivace a skupinová hloupost Deprivanti Deprivanti a deprivantství Deštivý den Děti Dětská obezita Dětské lékařství Dětství dezinformace Diabetes mellitus Diagnostika manipulace Diagnostika v oční medicině Diamanty Diferenciální diagnostika Diskuze a debaty Divizna velkokvětá Dlouhá cesta Dna Dobro a jeho světlo Dobrý voják Dobrý vtip! Domácí lékárna Dopisy Dr WEB Drahé kameny Dravci Drogy Editace a styl psaní příspěvků EKG Elektřina Elizabeth Blackwell Emergency emoce Energie a my Epidemiologie Erotika na internetu Erythema migrans Etnika Evropa Expert v terénu Externí disk Facebook Febrilní křeče Filmy Flejberk Florence and the Machine Fotografie František Ringo Čech Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie G+ G+ notifikace v Opeře Gastroenterologie Gaudeamus igitur GDX Access Geek Genius loci Geny a informace Glaukom Google Google AdSense Google Analytics Google Scholar Google+ Hemagel Hepatologie Historie Hoax Homeless Horečka Hudba Humor Humor a vtipy nebo moudra Humor v medicíně Hunting Hustý! Hutka Hvězdokupa Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hyperpyrexie Hypertensní choroba Hypertenze Hypnotika Charlie Chavizmus Chirurgie Cholera Cholesterol Chov včel Chronický únavový syndrom Chřipka Idiopathické Imunita In Vino Veritas Infekční koutky Infekční nemoci Instinkty Inteligence Interna a kardiologie Internet Ischemická choroba Ivonne Přenosilová jak na to Jaro Jaroslav Hutka Jordánsko Kalifornie Kalium Kamarádi Kamenný most Kapradí Kardiovaskulární zdraví Karel Kryl Karel Schwarzenberg Karikatura Kašel Káva Kemel Klávesové zkratky Klysma neboli klystýr Kodex internetového diskutéra Kofein Koledy Kolokvium Komentáře Kongres Konopka obecná Kontakty Kopírování Korsika Krajina Krásné ženy Kráťa Kráva Kreditní karta Krizová linka Krmte ptáčky Kruh Užitečné příspěvky Kuchyně Kůň La Roux Laboratorní diagnostika Láska Lásky čas Léčivé rostliny Ledviny Legrace Lékárny Lékař Léky nové generace Les Lesní jahody Léto Lež Lidský život Life at Google Literatura Lymeská Borelióza Lymeská Borrelióza M.Parkinsoni Malnutrice Maminka Manicko depresivní syndrom Marek Slabý Markéta Šichtařová Máslo Matka a rodina. Ekonomie Maturita Medical Marijuana Medicina Meditace Meduňka Memy Měsíční noc Metabolický syndrom Meteorosenzitivita MEXICO MIKROBIOLOGIE Mikrobiom Mikroorganismy Milenci Minerály Mireille Mathieu Mobilní internet moderní medicina Modlitba za lásku Modrá knížka Modříny Moldau Smetana Moře Motivace MOTOROLA Droid RAZR Moudra Moudrost Mozek Mozek a drogy MUDr. Jan Hnízdil MUDr. Plzák Můj pohled na svět Munchhausenův syndrom Murphyho zákony Music and Humor Muži a ženy Myslivost Myšlenka dne Narcistická porucha osobnosti Názory Nefrologie Nefunkční bezpečnostní hláška Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci prostaty Nemoci štítné žlázy Nemocný vypráví Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie Nikon Nobelovy ceny Novinky Novinky a zajímavosti Novinky v hudbě O dětství O chřipce obecně O jmelí O lásce O stárnutí a stáří O závisti O zdraví Obama Obezita Objevy Očkování Oční (ophthalmologie) Oldřich Vinař Optika ORL Osobnost lékaře Osobnostní patologie Ostatní Ostropestřec mariánský Otčenáš Ovoce Paliativní medicina Patologie Patrick Zandl Pavel Kysela Pesticidy Petr Novák Petra Pirátství Pivo Placebo Placebo efekt Plynové jezírko s oxygenoterapií Počítače a diagnostika Podnikání. Podzim Poezie Pohádka Pohyb Policie Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Poruchy vědomí Pošta pro vás Potřeby a přání Pozitivní myšlení Poznámky Pravda Preexisting condition Premenstruační syndrom Prevence Prevence a zdraví Prezident Proces wuauclt.exe Prof. Koukolík prof. Matějček prof. MUDr František Koukolík Prof. MUDr. Pavel Pafko prohlížeč Opera Propedeutika Prostata Prostřeno Přátelé Přátelství Přetížení organizmu Příroda Psychiatrická onemocnění Psychiatrie a psychologie Psychoaktivní látky psychoanalýza Psychofarmaka Psychologie Psychopatie Psychosomatická medicina Ptáci Ptačí zpěv Pudy Půst Racionální výživa Radkin Honzák Rakovina prostaty (caP) Rath a sedmimilionová krabice Renata Rickrolling Rodina Rozšíření Opery Rozum Rychlá pomoc Řešení problémů Římská mythologie Sametová revoluce Sammuel perský kocourek Sanitka Sanitka Mercedes veteran Screenshot Sdílení Serenoa repens Sex Sex a zdraví Schemer Skupinová hloupost Slovensko Slunečné odpoledne Slunečné ráno Sluneční erupce a aktivita Sluneční toulky v přírodě Slunečný den Smartphone Smazání Facebooku Sociální patologie Sociální sítě Sociopatie Sokrates Soubory .OGG Soukromé Soukromí Spánek Spánek a jeho poruchy Spánek a léky Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Srdce srpen 1968 Sršeň Stahování Stáří Statečnost Steatóza jater Stomatologie Strach Street View Stres Stromy studentské Suguperge! Sdígilígim naga wegeb! Sůl v potravě člověka Světlo Svoboda Svobodný internet Syrenia Šampaňské Škola Školní zdravotní služba Švejk Technické spekulace Teotihuacan The Cranberries - Zombie The Moon Měsíc The New York Times Tipy Tonometry TOPLekar.cz Toxiny Transplantace Tráva Trepanace mozku Trojský kůň trolling Trpajzlíci Třezalka Tuky Twitter Twitter Frenzy U bankomatu u Křížku U řeky U vody Učitel Unwand Urologie USA Úvod úzkost Václav Havel Vajíčka Vanessa Mae Vánoce Velikonoce VENEZUELA Verše Veřejné mínění Veverka Videa Vilcacora Vinná réva Virosa Virtuální prohlídka měst Virus Vlaštovka Vlčí mák Vlídné slovo Voda Vojenská služba Všímavost Vtipné a pozitivní Vtipné okamžiky Vtipy Vyhledávač Výchova Výživa WD My Passport Windows Update YES WE CAN YouTube Zácpa Obstipatio Zahrady Zajímavosti Zákon Závislost Závislosti Zdraví Zdravotní pojištění Ze života lékařů Ze života sestřiček Zeď Zlatá střední cesta Zrcadlo Zrychlení počítače? Židovské Žít je tak krásné Život s holou prdelí Život v přírodě Životospráva Životospráva a dlouhý život