KONÍČEK i velký kůň. Záliba a láska k přírodě i to je Myslivost!

Na čekané v krytu

KDO JE MYSLIVEC?

Je to člověk, který ve svém volném čase (ano myslivost je zájmová činnost, tedy „koníček“), aktivně ochraňuje všechny druhy zvěře v lese, například přikrmováním zvěře v období nouze (zimní a jarní období), 

zakládáním políček pro zvěř či vysazováním vhodných dřevin do porostu, kterými se zvěř živí.


MYSLIVOST je i TADY!

Příroda usíná spánkem podzimu a brzo se šeří

Stmívání u kapličky je podzimní a světlo tady chybí  (photo by pavel kysela)

Listopade, listopade,   už ti mlha světlo krade,

poslední list plachtí k zemi.   

Mráz přijíždí se saněmi,   já však chodím raději  

ke škole vonnou alejí.

Kolikrát se vyspím ještě,   nežli slétnou teplé deště,  

zabubnují pro potěchu   paličkami kapek v mechu,  

nežli vzbudím fialku   na proutěnou píšťalku?

Ptáci na zahradě. Vlaštovka se koupe v letu...tak fotografuje ornitolog v přírodě

Vlaštovka se vykoupe za letu tady to zachytil ornitolog...

Zdroj: Ptáci na zahradě, photo by Denis Matthey

Léto mé nádherné já tě vítám...obilí i květy na okraji pole modrá obloha i oblaka prostě je tam vše co k létu patří...i ten bodlák se na kraji krčí!

Pole, kvítí, léto a zrání...prostě vše co k létu patří  (Jaroslav Sochor)

Příroda a ptáci. Život v přírodě. Sýkorka modřinka. Ptáci naší zahrady.

Sýkorka modřinka

Ptáci na zahradě. Vrabec polní. Šalvěj je léčivá rostlina na co asi vrabeček potřebuje?

Vrabec polní a šalvěj (Ptáci na zahradě)

Letní den a příroda. Ptáci na zahradě. Konopka obecná je růžově vybarvená a krásně zpívá!

Konopka obecná

Konopka obecná je běžný pták naších vesnic. Samec je krásně růžově vybarvený a hezky zpívá!

Kam se jen oko podívá, všude jen máky, je nám spolu krásně.

Vlčí mák

Když sedí červen pod oblaky,
půlí se rok a prodlužuje den,
u cest vždy kvetou vlčí máky.
Tak sbalme si své saky paky
a někam spolu utečem.

Vlčí mák v poli, náruč plná vášně…
Kam se jen oko podívá,
všude jen máky, je nám spolu krásně.
O této chvíli mohl bych psát básně.
Pálí mě lýtko. V trávě kopřiva!

Den má všední vůni – vůni čerstvého chleba na stole.

 den má všední vůni – vůni čerstvého chleba na stole.

Všední den

Náš den má všední vůni - kořennou vůni zralých trav jak na lukách
za kosou uvadají, nejvíc v nich cítit vůni mát.
Náš den má všední vůni – voní po stopách dívek v čase žní. To jak 
bosou nohou se země dotýkají a jejich písně jak všude kolem zní.

Náš den má všední vůni – tou vůní je prohřát domov, naši zem.
V té vůni se budí naše jitro a hvězdné noci planou mírovou vatrou
nad světem.

Náš den má všední vůni – vůni čerstvého chleba na stole. To jak ho
tisíceré ruce lidské hnětly než přinesly ho ženy v šátcích na pole.

Náš den má všední vůni, kterou nesmí zničit dým zkázonosných
mračen pod nímž stromy plody nedávají, pod nímž vše živé
zachvacuje smrtonosný stín …

Ze sbírky Petra Flejberka "Neklamná znamení"

Déšť je přece zlatý...

Déšť je přece zlatý....

...Jan Skácel...Déšť...

Prší po celé odpoledne
to bude vrabečků mokrých
prší jak pršelo by do rukou
jak do tvých

prší a kapky tančí
na asfalt prší
do skřivánčí

prší po celý dlouhý den
prázdné jsou ulice parky
jen déšť je přítomen

a prší bez přestávky
prší po celé odpoledne
prší jak pršelo už včera
na město padá déšť a na trávník
zrána i za večera

mokré jsou chodníky
mokrá je i tráva
prší a pršet nepřestává

nebe je stále tenčí
na střechy prší
do brabenčí

prší od rána do večera
nepřestává a nemůže
déšť padá na věž a na komíny
déšť padá na růže

prší a je to nekonečné
zdá se že bude padat věčně
do zahrad kolmý zlatý déšť

prší a kapky tančí
na asfalt prší
do skřivánčí

to bude sýkorek mokrých
prší jak pršelo by do rukou
jak do tvých...

Sršeň je predátor v přírodě motýl je symbol sladké krásy

Velká vosa - sršeň nemám až bude na Google

Kruté děti přírody

….. a nebyl to vůbec hezký pohled v tom slunném odpoledni. Léto potvrzené rejem barevných motýlů je na vrcholu …

Co se vlastně dneska stalo!? 
Život nám připravuje různá a často nečekaná překvapení a ani já jsem nebyl výjimkou, když jsem spatřil obrovskou sršeň, jež napadla barevnou Babočku admirál (Vanessa atalanta).V okamžiku, kdy sršeň motýla usmrtila, stala se pro ní babočka už jen nebohou a zcela bezmocnou hračkou. Jedno z křídel sršeň zcela rozcupovala, barevný pel z křídla zmizel, jak když fouknete do pampelišky. Potom si už jen s torzem motýla ještě na chodníku chvíli pohrávala, vyhazovala motýla svými kusadly, nechala ho chvilku ležet, zase se k motýlu vrátila … a to se několikrát opakovalo. Bylo patrné, že „zábava“ se velké sršni vydařila. Nakonec svými kusadly motýla opatrně uchopila a vznesla se s ním vysoko, vysoko nad městské chodníky aby zmizela, nikým nerušena, neznámo kam ….

….. a bylo velmi hezké a slunné dopoledne. Podletí se probudilo do krásy, potvrzené rejem barevných motýlů…..

Petr Flejberk sociální sítě internetu

Kouzlo návratů

Kdo by se rád navracel do krajiny prošlých let a míst...
photo pavel k.

Kouzlo návratů

Kdo by se rád navracel do krajiny prošlých let a míst. Kdo by se rád nevracel
po cestách, jimiž kdysi šel? Jsem si jist, že každý!
Jeden by chtěl vše znovu zas tak žít, jiný by zase chtěl znovu napravit chyby …

Čím delší je cesta za námi, čím klikatější, strmá, klopotná, sluncem i pod
hvězdami ta radostná i ta se slzami, tím víc nás svádí vrátit se a hledat zemi 
zašlých let.

A kdybych se měl znovu narodit, zase znovu nastoupit cestu životem a jít 
kudy dují vichřice, šel bych zase tou cestou. Vždyť co přemnohých krás je 
právě v bouři zrozených.

(Ze sbírky Petra Flejberka "Prstýnky")

Jsem čistota a sluníčko u vody ve své podstatě jsem světlo. A k té se postupně krok za krokem navracím.

Jsem čistota a sluníčko u vody.. ve své podstatě jsem světlo...
foto od Pavel Kysela.

Dovolme si každý den alespoň na chvíli být v kontaktu sám se sebou. Vnímat svoji podstatu v tichosti a klidu. Příroda, park, les, louka, jakýkoliv kousek přírody nám k tomu mohou být skvěle nápomocny.


Příroda je sama sebou, v celé své čistotě a kráse nás v tomto našem kroku může podporovat a vést.
A když není nikde poblíž příroda, ani strom? Zavřeme na chvíli oči, vnímejme svůj střed a dýchejme.
Nejsem bolestivé emoce, nejsem destruktivní myšlenky, ani bolestivé názory jiných lidí.


Jsem čistota. Ano.
 Ve své podstatě jsem světlo. A k té se postupně krok za krokem navracím.


Kristina

Po celém světě pokles včelstev včely medonosné

po celém světě pokles včelstev včely medonosné

The likely culprit in sharp worldwide declines in honeybee colonies since 2006 is imidacloprid, one of the most widely used pesticides, according to a new study from Harvard School of Public Health (HSPH). The authors, led by Alex Lu, associate professor of environmental exposure biology in the Department of Environmental Health, write that the new research provides "convincing evidence" of the link between imidacloprid and the phenomenon known as Colony Collapse Disorder (CCD), in which adult bees abandon their hives.

The study will appear in the June issue of the Bulletin of Insectology.

"The significance of bees to agriculture cannot be underestimated," says Lu. "And it apparently doesn't take much of the pesticide to affect the bees. Our experiment included pesticide amounts below what is normally present in the environment."
-
Autoři v čele s Alex Lu ,docentem životního prostředí expozice biologie na katedře environmentálních zdravotních, napsal, že nový výzkum poskytuje " přesvědčivé důkazy " o vztahu mezi imidaklopridu a fenomén známý jako Colony Collapse Disorder (CCD ), ve kterém dospělé včely opusti své úly .
Studie se objeví v červnovém vydání Věstníku insektologie .
"Význam včel pro zemědělství nelze podceňovat ," říká Lu . "A to zřejmě nebere moc pesticidu ovlivnit včely . Náš experiment včetně pesticidů částek nižších než to, co se běžně vyskytuje v životním prostředí. "

Jaro až přijde, potom si postavím dům!

Jaro podle Josefa Lady

Lenoch, když týrán byl zimou a neměl nad hlavou střechu, řekl:
"Jaro až přijde, potom si postavím dům"
Srovnej: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek - Co řekneš, až se zima zeptá, cos dělal v létě...

CUM PIGRUM VEXARET HIEMS TECTOQUE CARERET, "VER", INQUIT, "VENIET TUNQUE PARABO DOMUM" (Walther) 

Měsíc únor je za dveřmi a 2. 2. jsou Hromnice. 
Jakmile rozmrzne půda, můžeme se pustit do úpravy záhonků, vždyť už zanedlouho sem vysejeme první semínka kořenové zeleniny. Nemůžeme-li se už dočkat, postavíme si na zahrádce fóliovník, pod jehož ochranou je možné již od poloviny měsíce vysévat ředkvičku, karotku nebo cibuli sazečku pro nejranější sklizeň. V nižších polohách lze od konce měsíce vysévat i na otevřený záhon, ale jenom otužilejší druhy zeleniny, jako je petržel, mrkev nebo kuchyňská cibule. Pokud máme kuchyňskou cibuli nebo šalotku již předpěstovanou, můžeme v tuto dobu rovněž začít s jejich výsadbou pod širým nebem. Za mírnějšího počasí lze spolu s nimi sázet i jarní odrůdy česneku. 


Proti jarní únavě 

Únava je projev nedostatku vitaminů, minerálů a živin, které je třeba doplnit.
Nadopujte se zejména vitaminy C a B1, které jsou nejlepšími pomocníky v boji s jarní únavou. Vitamin B je nazýván nosičem dobré nálady. Jeho bohatým zdrojem je květák, chřest, kvasnice, ovesné vločky a játra. „Céčko“ zase hravě doplníte z citrusů, kysaného zelí, kiwi nebo paprik.
Také imunitní systém je po zimě značně oslaben, proto mu pomozte trochou železa. To najdete v listové zelenině, pažitce, petrželce a dokonce i v meruňkách. Únavu způsobuje také nedostatek zinku a hořčíku, které najdete v hořké čokoládě, dýňových semínkách, kakau a celozrnném pečivu. Toto je obecné poučení každého webu co jen najdete. Princip je trochu jiný. Nepopírám doplnit vitaminy a prvky ve stravě, právě proto, že potrava ze supermarketů obsahuje méně vitaminů, zato více chemie a konzervantů.

Základem příchodu jara je slunce. 
Jarní slunce již stojí vysoko na obloze a hřeje, svítí na plné pecky. Světlo sluneční právě nastartuje organismus člověka. Kdo měl ve sklepě zeleninu uskladněnu a vlastní sklizeň je do jara ve výhodě. Jeho organismus má všechno. Ten únavou netrpí. Kdo ležel v zimě u televize a živil se bramborovými lupínky nemá vitaminy. 

Pivaře vynechme, tekutý chléb - pivo B vitaminy obsahuje.

Proč se na podzim barví listy? Beethoven Symphony n. 7 - Karajan Berliner Philharmoniker MIX video

Barvy podzimu  ilustrační foto prohlížejte ve zvětšení

Překrásná hudba Beethoven Symfony n 7.

 Proč se tedy na podzim barví listy?

„Biochemické“ vysvětlení je dobře známé, ale jaký je účel toho všeho, respektive jaké zde působí selekční tlaky?
Nejprve dobře známé vysvětlení: žlutá až červená barva podzimního listí je prostě výsledkem zániku chlorofylu. Jak se dny zkracují, je pro strom méně výhodné udržovat v chodu fotosyntetizující továrnu. S výjimkou jehličnanů pak stromy v mírném a subpolárním pásu fotosyntézu přeruší.
Ještě předtím, než ale listy opadají, z nich strom vyčerpá užitečné chemické látky, mj. chlorofyl.
Pročež barva listí na podzim je prostě výsledkem „ztráty zelené“. Zůstanou žluté až oranžové karotenoidy a červené až tmavočervené antokyany. Karotenoidy pomáhají při fotosyntéze, stromu se je však zřejmě nevyplatí odvádět zpět (možná je na chlorofylu tak cenná přítomnost dusíku - v heterocyklu).
Až sem je to snad jasné, nicméně teď začnou podivnosti. Antokyany do listů proudí právě až s počátkem podzimu. Proč to strom dělá, když jinak už z listu začíná látky stahovat? Teorií existuje celá řada: možná chce odpudit hmyz, možná naopak barvou přilákat ptáky, aby pojídali plody a rozšiřovali semena. Listy jsou ovšem červené jen hodně krátkou dobu...

Marco Archetti přišel s tím, že stromy tímto způsobem demonstrují svoji sílu: jsme dost silní, abychom si mohli vyrobit látku XY, manifestují tak svoji zdatnost a zdraví, podobně jako to může činit paví ocas. Stromům ale nejde o pohlavní výběr, nýbrž se takto snaží právě odpudit hmyz: jsem zdravý a silný strom, pokud do mě před zimou nakladeš vajíčka, zvládnu syntetizovat i dost látek proti larvám. Zkus to radši vedle... (Slabý strom si už tak silnou investici do přesunu antokyanů do listů nemůže dovolit.)

Nicméně, ačkoliv to zní zajímavě, testována tato teorie ve větší míře dosud nebyla... Také je pravda, že barvy listů závisejí na tom, jak je teplo a slunečno, červená je jasnější na jižní straně atd.

U jednoho druhu stromů závisí intenzita zbarvení i na zeměpisné šířce. Možná zde hraje tedy roli ještě nějaký jiný mechanismus: například antokyany mj. chemicky působí tak, aby zpomalily rozklad chlorofylu (který je možná tak cenný, že se současně s jeho stahováním vyplatí do listů pumpovat další látky).

Zdroj: Jay Ingram: Rychlost medu a jiná věda každodenního života, Oldag, Ostrava 2007