Káva, kofeinové nápoje nejen osvěží a aktivizují, ale zjišťují se i pozitivní účinky na CNS (buňky mozkové kůry)

Müsli a mandlové mléko a hrneček kávy ilustrační....

Přemýšliví lidé a pijáci kávy už vědí, že jejich oblíbený nápoj je povzbudí a dodá jim nový elán

 Psychologové Lars Kuchinke a Vanessa Lux z Ruhr-Universität Bochum zjistili, že kofein zlepšuje vnímání pozitivních výrazů během čtení. Experimenty proběhly se skupinou 66 osob, přičemž někteří obdrželi 200 mg kofeinu, což odpovídá dvěma až třem šálkům kávy, jiní pouhé placebo. Všichni účastníci četli různá slova z obrazovky, přičemž se potvrdila již známá skutečnost, že emocionálně pozitivním výrazům porozumíme rychleji. 

Kofein tuto schopnost dále zvyšuje, nejspíš prostřednictvím dopaminových receptorů v mozku.

Pití kávy nás může ochránit před neurodegenerativním poškozením mozku. 

Jak zjistili Yousuf O. Ali, Gillian Bradley a Hui-Chen Lu z Indiana University v Bloomingtonu, kofein zvyšuje expresi enzymu nikotinamid-mononukleotid-adenylyltransferáza 2 (NMNAT2) v nervových buňkách mozkové kůry. Chrání je před poškozením stresem a váže se na zmutovaný protein tau, jehož ukládání způsobuje Alzheimerovu chorobu. 

Při Parkinsonově, Huntingtonově a Alzheimerově chorobě je koncentrace NMNAT2 v mozku podstatně snížena. Experimenty zatím proběhly pouze na laboratorních myších, nicméně lze očekávat, že u lidí bude působit stejně. Celkem nalezla Hui-Chen-Lu se svými kolegy 24 sloučeniny, které expresi NMNAT2 zvyšují, a 13, jež ji snižují.

Káva je zdravá a můžete až 5 šálků denně. Škodlivost soli není jednoznačně prokázaná. Nasycené tuky a cholesterol nejsou základem nemocí srdce a cév.

Domácí chléb a bílá káva

Tragickým medicínským omylem bylo doporučovat margaríny nacpané trans tuky, a to pro zdraví vašeho srdce

Zdraví ohrožujících výživových omylů je však mnohem více.   

Mohlo by se zdát, že bychom měli aktuální výživová doporučení úplně ignorovat, chvílemi snad dělat přesný opak toho, co odborníci radí. Nejde totiž jen o drobné změny, ke kterým v průběhu let dochází, ale často o naprosté obraty. Vypadá to na výživovou revoluci! Některé omyly jsem dříve také neodhalila a předávala. Za svá pochybení se omlouvám! Velké množství mylných tvrzení, na kterých mnozí oficiální experti dokonce doposud lpějí, jsem však roky vysvětlovala a vyvracela. Jaké jsou naše znalosti, kterými můžeme aktuální omyly uvést na pravou míru?   

Kalorie není kalorie 

Exaktní stanovování množství kalorií v jednotlivých potravinách má jisté opodstatnění v laboratoři na kalorimetru. Lidský organismus je však mnohonásobně komplikovanější. Regulaci hmotnosti zásadně ovlivňuje náš hormonální systém a dokonce i naši spolubydlící mikrobi. Do procesů, které určují pocity sytosti, hladu anebo ukládání tuků, zasahují třeba stresové hormony, které mobilizují zásoby a podporují ukládání tuků, šetřící hormon inzulin, který nám hlídá tukové zásoby v buňkách, anebo leptin, který oznamuje, kdy máme jíst a kdy už máme dost. Doporučení počítat kalorie je zavádějící, dlouhodobě neudržitelné a hlavně zbytečné.   

Pohyb nezajistí štíhlost 

Pohyb je naprosto skvělý, prospívá našemu tělu i náladě a velmi ho doporučuji. Ale pohybem nevybalancujeme nezdravé jezení. Inzulinovou rezistenci ani narušené střevní prostředí nevyběháme. Junk průmysl, tedy průmysl výrobců nezdravých potravin, rád tvrdí, že stačí jen pohyb a můžete jíst, co chcete. Toto tvrzení je lživé. Jestliže se budete hýbat pouze rekreačně, nic moc nespálíte. Jestliže se budete hýbat excesivně, spálíte sice energii, ale také budete hladoví jako šakali, a proto sníte ještě více jídla.   

Buřtíky opečené obloha a chléb

Nejsme tlustí z tuků 

Obezita je porucha hromadění tuků. Ukládání tuků je ale řízeno hormonálně, zejména inzulinem. Uvolňování inzulinu je řízeno zejména sacharidy. Řešením obezity proto není nutit lidí omezovat tuky, více se hýbat a méně jíst, ale jíst lépe. Kauzální řešení dnes nejběžnější obezity je omezení příčiny, tedy sacharidů ve stravě. K dalším faktorům, které zásadně hormonálně sabotují bezva postavu, patří i stres a spánková deprivace.   

Cukry nejsou esenciální 

Čistě technicky není nezbytné jíst cukry. Ze tří základních makroživin jsou totiž esenciální pouze některé aminokyseliny (z bílkovin) a některé mastné kyseliny (z tuků). Esenciální cukr neexistuje. Organismus si umí cukr sám vytvořit v procesu glukoneogeneze a energii dovede většina buněk získat i z tuků. Mnohé buňky, například svaly (včetně srdečního), dokonce preferují jako zdroj energie tuky.  Zdravé sacharidy (třeba v podobě zeleniny) jsou samozřejmě prospěšné. Co jednoznačně není prospěšné a nikdo nepotřebuje, jsou koncentrované zdroje sacharidů od sladkostí až po výrobky z bílé mouky. Celkové množství sacharidů ve stravě, na kterých se dá prospívat, je vysoce individuální od minima 20 gramů za den až třeba po 300 gramů za den za podmínky, že jsou z kompletních potravin, ne z dortíků.   

Nejlepší stravou při cukrovce je nedodržovat dnes propagovanou diabetickou dietu 

Nejběžnější diabetická dieta je postavena na pravidelném a častém příjmu sacharidů. Obojí podporuje uvolňování inzulinu, a tak zhoršuje inzulinovou rezistenci, která je základním problémem mnoha nemocných s cukrovkou 2. typu. I proto je cukrovka označována za chronické degenerativní onemocnění, tedy nemoc, která se nedá vyléčit. Je pravda, že uvedenou metodou ne. Jsou však i lékaři, kteří doporučuji maximálně omezit sacharidy i počet jídel. Tedy vynechat svačinky a jíst třikrát nebo dokonce pouze dvakrát za den. Dr. Sarah Hallberg, zde na TEDx vystoupení uvádí, že cukrovku léčit lze a nejlépe nedodržováním tradičních diabetických doporučení.  Fruktóza není zdravé sladidlo – a už vůbec ne pro diabetiky Roky se diabetikům doporučovalo sladit si fruktózou, která ke svému využití nepotřebuje hormon inzulin a navíc je hlavním cukrem ovoce, a proto se nějak automaticky předpokládalo, že je zdravější.

Chůze a zdraví

 Jenže fruktóza nepříznivě zasahuje do signalizace inzulinu a leptinu, které regulují příjem jídla, a sama se v našem těle velmi snadno přeměňuje a ukládá v podobě tuků. Nadbytek fruktózy ve stravě je dnes spojován se zvýšením rizika vzniku obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, nealkoholického ztukovatění jater, nemocí srdce, dny, zánětlivých procesů, některých nádorů a zrychleného stárnutí. Slazení fruktózou se proto vůbec nikomu nedoporučuje a „dia potraviny“ s ní jsou naprostým nesmyslem. Obdobně nezdravé je i slazení agávovým sirupem, který je ještě větším zdrojem koncentrované fruktózy než vysoce fruktózový kukuřičný sirup (HFCS).   

Diety s nízkým obsahem tuku a cholesterolu nadělaly více škody než užitku 

Namísto másla jsme do sebe dlouhá léta cpali propagované transtukové margaríny. Namísto normálně tučných jogurtů jsme pojídali nízkotučné verze zahušťované cukry a škroby. Namísto omelety jsme se k snídani krmili sladkostmi, jako jsou třeba cereálie.
Namísto základních kvalitních potravin, jako jsou právě třeba vejce, máslo anebo slanina, jsme si dopřávali vysoce průmyslově upravované potraviny s trans tuky a hromadami cukrů. Obojí poškozuje nejen cévy, ale zvyšuje riziko většiny dnes běžných civilizačních nemocí. Čím méně takové dietní potraviny budeme konzumovat, tím lépe.   

Nasycené tuky a cholesterol nejsou základem nemocí srdce a cév

 Ucpávání cév tuky, mozková mrtvice a srdeční infarkt jsou mnohonásobně komplikovanější než rovnice vejce nebo bůček rovná se mozková mrtvice nebo infarkt srdce. Že hladina cholesterolu v krvi nesouvisí s jeho obsahem ve stravě a není třeba jej hlídat, už uznávají i oficiální výživová doporučení. Také tvrzení o jednoznačné souvislosti mezi konzumací nasycených tuků a hladinou cholesterolu v krvi a vyšším rizikem nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární potíže zatím studie jednoznačně neprokazují. Konzumace másla, vajec i bůčku v rámci zdravé stravy bez nadbytku cukrů, průmyslově upravovaných olejů a trans tuků se zdá být bez potíží.  

 Škodlivost soli není jednoznačně prokázaná 

 Solit se musí co nejméně. To je roky omílané přesvědčení, či přesněji jen víra. Ve skutečnosti zatím nemáme dostatek důkazů, že snižování příjmu soli má jednoznačně příznivý efekt na zdravotní stav každého z nás. Omezení solení je zcela na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem a současně nadměrným příjmem soli. Aktuální studie však varuje před výraznějším omezením solení u zdravých jedinců, protože strava s nízkým obsahem soli může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně. Proto jako nejvhodnější vidím následující doporučení: jezte skutečné potraviny (ty nejsou dosolené) a sami solí dochucujte podle chuti, aniž byste tak potřebovali excesivně hlídat počet miligramů chloridu sodného na talíři.  

Červená čočka, domácí šunka a volské oko

 Káva je zdravá a můžete až 5 šálků denně 

Konzumace kávy je studiemi spojena s nižším rizikem vzniku nemocí srdce a cév, cukrovky 2. typu, Parkinsonovy demence, některých nádorových onemocnění, včetně rakoviny prsu a prostaty, a depresí. Příznivé působení bylo zaznamenáno až do konzumace pěti šálků denně.   

Pití není třeba rigorózně hlídat 

Dostatečný příjem vody je důležitý, ale pocit žízně a s ním potřeba pít jsou u zdravých dětí a dospělých podobně automatické jako potřeba dýchat. Nikdo z nás nepřemýšlí, kdy se má nadechnout anebo kolikrát dýchat, podobně to funguje u potřeby pití. Doporučení, kolik by měli muži a ženy vypít, jsou extrémně zjednodušená, často nadhodnocená a hlavně zbytečná. Výjimkou, kdy je příjem tekutin potřeba hlídat, jsou například onemocnění ledvin a vyšší věk, kdy se přirozený pocit žízně může ztrácet.   

Jak tedy jíst? 

 Pro zdravou stravu nikdo nepotřebuje encyklopedie výživy, výživové poradce, zavádějící značky potravinářů, jako třeba Vím co jím, ani nejnovější studie. Úplně si vystačíme s jedinou větou: jezte kvalitní základní potraviny a jídla z nich. A pro ty, kteří chtějí podrobnější radu: nepijte soft drinks a nejezte junk food, kam řadím všechna vysoce průmyslově zpracovaná jídla jako třeba jsou i přeslazené snídaňové cereálie, margaríny anebo uzeniny z mouky a sóji.

MARGIT SLIMÁKOVÁ Odbornice na zdravotní prevenci a výživu. Vystudovala farmacii a dietologii v USA, sociální sítě, www.margit.cz

#Kardiovaskulární zdraví, Ateroskleróza, Civilizace, Diskuze a debaty, Zdraví, Sůl v potravě člověka, Žít je tak krásné, Životospráva, 

Kdybychom dokázali být skutečně v přítomném okamžiku a otevřenou pozorností si vše uvědomovat, neztrácet v životních situacích ze zřetele své já, tak by pro většinu negativních myšlenek téměř nezbylo místo.

Starost, úzkost, smutek a deprese?

Když se řekne léčba depresivního onemocnění, 

automaticky se nám vybaví léky, antidepresiva. V nejvážnější, akutní fázi deprese se bez nich pacienti skutečně neobejdou.

Dokážou člověka stabilizovat a snížit nejpesimističtější myšlenky a pocity. Po nějaké době ale přestávají mít ten správný efekt, a navíc mají z dlouhodobého hlediska nežádoucí účinky. K vyléčení jako takovému totiž nevedou samy o sobě, jak ukazuje statistika relapsu: s každou proběhlou depresí se pravděpodobnost další deprese zvyšuje.

Převratné a zároveň velmi nadějné jsou v tomto směru výsledky výzkumu, který zjišťoval rozdíly v efektivitě následné péče mezi třemi různými přístupy: běžnou antidepresivní farmakoterapií, terapií založenou na mindfulness (neboli na meditaci všímavosti) a placebo.

U pacientů s přechodným vymizením příznaků deprese se jako nejefektivnější ukazuje terapie MBCT založená právě na meditaci mindfulness (všímavosti) – Mindfulness-Based Cognitive Therapy. Její efektivita je totiž i 10 měsíců od počátku následné péče vyšší než efektivita antidepresivní farmakoterapie – a navíc bez vedlejších účinků léků. Závěrem výzkumu je mimo jiné tvrzení, že MBCT nabízí účinnou ochranu před relapsem deprese.

Tyto výsledky znamenají, že máme k dispozici klinicky ověřenou metodu, která je vysoce účinná v následné péči depresivního onemocnění. A zároveň, že tím pádem obecně výborně funguje na občasné depresivní stavy, na pesimistické myšlenky a negativní pocity – tedy na fáze, které (pokud si s nimi člověk sám neporadí a dovolí, aby se kumulovaly) můžou vést právě až k depresivnímu či jinému duševnímu onemocnění. Pravdou ale na druhou stranu je, že zatím tato informace není všeobecně známá.

Deprese se totiž může vkrádat do našeho života postupně, téměř nepozorovaně. Začíná únavou, přetížením a vyčerpáním a permanentním stresem, které často tvoří naši každodenní realitu, pokračuje přes popudlivost, podrážděnost, špatnou náladu a pocity nespokojenosti až k pocitům sklíčenosti, úzkosti, nenaplnění, ztráty zájmu a smyslu života. To jsou postupné varovné signály.

Existuje nespočet doporučení, jak s těmito stavy "bojovat". Můžeme je přehlížet, můžeme si říct, že se s tím nedá nic dělat a že jsou běžnou součástí života (Co naděláš?), nebo si můžeme říct, že až bude nejhůř, někdo nám určitě pomůže. Můžeme však také už od začátku poslouchat varovné signály svého těla a rozhodnout se pro to s tím něco udělat.

Jakákoli skutečná změna v nás je o přijetí vlastní zodpovědnosti a o konkrétní osobní práci a úsilí. Mnoho lidí má dojem, že ke změně stačí jen změna myšlení, ale osobní změnu přináší konkrétní osobní zkušenost, ne znalost. A nejlépe je to vidět právě na příkladu negativních emocí a myšlenek.
Akceptováním, nezaujatým pozorováním, uvědoměním a nerozvíjením docílíme toho, že síla negativních myšlenek postupně slábne.

Pokud si přečteme, že negativní myšlenku máme zahnat a nahradit pozitivní (třeba jít se bavit a zapomenout na to), negativní myšlenka tím nezmizí, jen se dočasně "schová". Nebudeme se tím cítit lépe, jen zapomeneme na to, jak se ve skutečnosti cítíme, tím, že dáme dočasně svoji pozornost jinam.

Stejné to může být, když budeme znát třeba celou moderní psychologii nazpaměť – to ale neznamená, že jsme poznatky interiorizovali a aplikujeme je ve svých životech. Anebo s přirovnáním osobní změny ke sportu: pozitivní účinky sportování se dostaví až tehdy, kdy skutečně sportuji, nedostaví se, když si o účincích a o sportu čtu, i kdybych výborně rozuměl každému detailu.

Spouštěčem úzkostných, negativních a depresivních pocitů a myšlenek jsou negativní myšlenkové programy v nás, které – pokud o to stojíme – musíme změnit nakonec jen my sami. Máme skvělé možnosti si o tom zjistit informace, můžeme mít i to štěstí, že se nám dostává podpory a porozumění ostatních, včetně odborníků, ale ta změna nakonec je na nás.

S rozvojem pozitivní psychologie a s objevem neuroplasticity (celoživotní schopností mozku se strukturálně i funkčně rozvíjet) dnes víme, že náš prostor pro změnu nebo jinak řečeno naše pole působnosti pro změnu se pohybuje mezi 40 a 50 %. Ostatní faktory – jako jsou naše predispozice a vliv prostředí a okolností – změnit (prozatím) nelze.

Takže až z jedné poloviny můžeme sebe a svůj život měnit a tvořit, pokud o to stojíme – změnou myšlení, sebeovládáním, sebepoznáním. Máme tedy možnosti se měnit sami více, než si možná myslíme.

Negativní emoce?

Jen pro upřesnění: dnes se často používá negativní a pozitivní emoce. Z jistého úhlu pohledu je to nesprávné dělení. Spíš by se hodilo používat označení příjemné a nepříjemné pocity a myšlenky, aby v tom byl zdůrazněn aspekt, jak my tyto myšlenky a pocity subjektivně vnímáme. A pak v tom hraje roli ještě úroveň, ze které se na to díváme.

Nejprve budeme emoce a myšlenky rozdělovat na negativní a pozitivní, případně příjemné a nepříjemné, později, ve vyšších stupních procesu individualizace, už to takto rozlišovat přestaneme a všechny myšlenky a emoce "jen" budou součástí Já. V tomto procesu růstu je ale nutné si svoje psychické procesy integrovat je do svého Já jako součást sebe sama.

Určitá část našich negativních myšlenek souvisí také s nesprávným přístupem k životu a s naší nevděčností. Pramení z toho, že se více zaměřujeme na to, co bychom chtěli, aby se stalo, případně na to, co bylo, než na to, co je teď. 
Kdybychom dokázali být skutečně v přítomném okamžiku a otevřenou pozorností si vše uvědomovat, neztrácet v životních situacích ze zřetele své já, tak by pro většinu negativních myšlenek téměř nezbylo místo. A ty ostatní, které jsou opravdu vážné, bychom zpracovali metodou defuze.

Vzít na vědomí a nechat odejít...

Jak tedy konkrétně a skutečně efektivně na negativní myšlenky a emoce? Postojem defuze. Výzkum Andrease Larsssona (2015) zkoumal rozdíly v efektivitě zvládání negativních myšlenek dvěma různými metodami: metodou kognitivní změny (nahrazením jedné myšlenky jinou) a metodou defuze neboli oddělení negativní myšlenky a sebe.

K tomuto oddělení dojde tím, že k našim myšlenkám (a emocím), k tomu, co se v nás děje, zaujmeme zároveň laskavý, otevřený a hlavně nezaujatý a pozorující postoj. Jednoduše řečeno: pozorujeme, co se v nás děje, necháme to proběhnout a odejít.

Akceptováním, nezaujatým pozorováním, uvědoměním a nerozvíjením docílíme toho, že síla negativních myšlenek postupně slábne. Jak ukázal výzkum: kognitivní změna nebyla bez účinku, ale defuze se ukázala jako účinná metoda zvládání negativních myšlenek, neboť síla a frekvence negativních myšlenek při ní klesá.

Defuze je metoda ne úplně snadná a samozřejmá, která vyžaduje trénink a trpělivost, která ale přináší rychlé a trvalé výsledky. Defuze se navíc shoduje s principem meditace všímavosti (a s principy MBCT, o které byla řeč výše v souvislosti s léčbou deprese).

Meditace všímavosti nás právě učí rozvíjet tuto dovednost nezaujatého a akceptujícího uvědomování si toho, co je obsahem našeho vědomí v přítomném okamžiku. Postupným tréninkem v nás vytváří nadhled a odstup. Pak dokážeme mnohem lépe zvládat negativní stránky života (a radovat se z těch příjemných).

Je to, jako když nasypete sůl do skleničky s vodou: voda bude velmi slaná, když ale stejné množství nasypete do řeky, bude to sotva postřehnutelné. Tento odstup a nadhled si však nemůžeme nikde "koupit" – vznikne v nás samovolně naší osobní prací na sobě (i když to není práce v klasickém slova smyslu, ale jde spíše o uvědomování si a "pouštění", naši rozhodnost a odhodlanost to však vyžaduje) a tréninkem.

A doba je pro to dnes vhodná. Zatímco před třiceti čtyřiceti lety byla meditace považována za exotický výstřelek, kterému se věnovala hrstka hippies oddávajících se kouření trávy a téměř nikdo z vědecké komunity jí nepřisuzoval váhu, dnes je hlavně díky klinickému ověření a kodifikaci mindfulness programů (Jon Kabat-Zinn) náhled úplně jiný.

Dnes jsou tyto programy využívány v nemocnicích, v psychoterapiích, ve vzdělávání, v osobnostním rozvoji, ve sportu, v byznysu, a dokonce i v politice. Vysokému zájmu odpovídá i množství vědeckých publikací a výzkumů, které jdou do stovek ročně. Na meditaci mindfulness se dokonce specializuje samostatná disciplína neurověd – meditativní neurovědy.

Je to jedna z dnes dostupných cest efektivního osobního rozvoje založeného na seriózních informacích a přístupech.


Zdroj: psychologie, sociální sítě

Spánek je reverzibilní směs fyziologických a behaviorálních změn charakterizovaná odpojením percepce od prostředí a vymizením odpovědi na značný rozsah smyslových podnětů.

Talovín zimní přináší první známky jara

Bolest je definována jako nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo možným poškozením tkání, případně popisovaná pojmy pro takové poškození.

 Bolest je vždy subjektivní. Bolest je dvousložkový jev: má fyziologický a kognitivní-emoční aspekt. Aspekty zpracovávají odlišné neuronální sítě, která mají společné uzly.
Kognitivní-afektivní stránka bolesti se dá modulovat odvedením pozornosti, které může využít i virtuální realitu nebo placebem. Významný je empatický aspekt bolesti.

Vědomí, pozornost, opomíjení

Probouzecí reakce je výsledkem činnosti retikulárního ascendentního systému horního pontu a mesencefala. Oboustranné poškození je příčinou kómatu. S mechanismem orientované pozornosti souvisí probouzecí reakce ve ventrolaterálním talamu.
Vegetativní stav je definován jako nepřítomnost jakékoli adaptivní odpovědi na zevní prostředí, nepřítomnost jakéhokoli důkazu fungujícího sebeuvědomování, které by přijímalo nebo vydávalo informace u nemocného, jenž má dlouhé stavy bdělosti.

Persistující vegetativní stav se odlišuje od permanentního vegetativního stavu:

Persistující VS se definuje 4 týdny po úrazovém nebo neúrazovém poškození mozku, VS pacientů s metabolickým, nebo degenerativním poškozením mozku případně při vývojových malformacích Do té doby jen „vegetativní stav“ Zotavení z PVS jenž je následkem úrazu, je po 12 měsících nepravděpodobné.
Permanentní VS je definován nepřítomností udržitelných, reprodukovatelných, nebo volních odpovědí na normální nebo poškozující zrakové, sluchové, taktilní podněty, chápání a vyjadřování jazyka, spontánní motorické aktivity, která má smysl, včetně hlasu.
Případ Američanky T. Schiavové ukázal, jak se permanentní vegetativní stav může stát politickou záležitostí.
Příčinami vegetativního stavu bývají rozsáhlá poškození mozkové kůry, vláken propojujících kůru s dalšími částmi mozku, zejména s talamem, diencefala a horního kmene.
Životně významná je diferenciální diagnostika vegetativního stavu: je nutné přesně odlišovat kóma, akinetický mutismus, locked-in syndrome, hlubokou demenci.

Spánek je reverzibilní směs fyziologických a behaviorálních změn charakterizovaná odpojením percepce od prostředí a vymizením odpovědi
na značný rozsah smyslových podnětů.

Květy naší zahrady

Spánek je v mozku vždy lokální jev, charakterizovatelný elektrofyziologicky a funkčními zobrazovacími metodami. Evolučně se spánek považuje za adaptaci na kolísání teploty a světelného toku v prostředí.
Spánek probíhá ve fázích, které mají fyziologický význam pro homeostázu, výstavbu a přestavbu neuronálních sítí, paměťové procesy a energetickou úsporu. Aktivita mozku se v jednotlivých fázích odlišuje.
Charakteristickou, poměrně častou celoživotní poruchou je narkolepsie.
Orientovaná pozornost má senzorické a motorické rameno. První je retikulo-limbicko-talamo-kortikální systém, druhé je talamo-striato-kortikální systém.
Za test systému orientované pozornosti lze považovat Stroopův a Wisconsinský test.
Poškození úzkých profilů sítí vyvolává senzorické nebo motorické opomíjení čili neglect.
Visuospaciální opomíjení se projevuje poruchou pozornosti pro poloprostor, v plně vyvinutém případě ve všech smyslových modalitách.
Kromě toho se za součást syndromu opomíjení považují alestézie, anosognózie, anosodiaforie, extinkce a pocit nenáležitosti.

Zajímavým jevem je zkušenost pobytu mimo vlastní tělo (out of body experience),
která může být součástí jevů doprovázejících klinickou smrt. Lze ji vyvolat stimulací kůry na pravostranném pomezí spánkové, temenní a týlní kůry.
ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou, je častý syndrom, jenž má genetické zázemí a vyvolávající příčiny ze zevního prostředí, například tzv. psychosociální nepřízeň.
Syndrom má neuroanatomický korelát, považuje se za dysfunkci kortiko-striato-palidového obvodu.
Syndrom ADHD je významný s ohledem na prognózu a prolínání s poruchou chování, úzkostnými poruchami a depresí v dětství a dospívání.
 
ADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“ – hyperkinetická porucha (HKP), Porucha pozornosti s Hyperaktivitou patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.
Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii, aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy.
Na vzniku ADHD se přibližně z 80 % podílí dědičnost. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech při vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu. 
Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání cukru, přídatných látek (zejména brilantních barviv, jako např. tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104) – od 20. července 2010 mají v Česku výrobci povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“), nadměrného sledování televize nebo špatného zvládání dítěte rodiči. 

Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí používajících léky na epilepsii v důsledku jejich vedlejších účinků, které jsou však napravitelné. ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tímto jsou pak ovlivněny prakticky všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch.

Poruchy spánku a hypnotika tří generací. Úvod ke studiu lékové problematiky

Prezentace lékařské záchranné služby ve fotografii autora

Ideální hypnotikum neexistuje. Možno jej charakterizovat jako lék, který navozuje spánek rychle
po podání, udrží spánek po celé očekávané období, nezpůsobuje ranní kocovinu, poruchu fyzických a psychických funkcí během dne, neměla by na něj vznikat tolerance nebo závislost při opakovaném podání a náhlé vysazení by nemělo navodit abstinenční příznaky ani další nespavost.

 Mělo by mít velkou terapeutickou šíři, u zdravého člověka by nemělo měnit fyziologický profil spánku. Možnost lékových interakcí by měla být minimální. V současné době jsou k dispozici hypnotika tří generací.

Cirkadiánní výkyvy spánkové pohotovosti, vznik následné spavosti, ranní obluzenosti normálně nedovolují.

Spánková pohotovost je ráno nízká, pomalu narůstá do časného odpoledne a potom opět klesá, k půlnoci dosahuje maxima, z něhož postupně klesá k denním hodnotám. Farmakologicky indukované zvýšení spánkové pohotovosti se však během dne projeví, jestliže byly současně podány další tlumivé látky (alkohol), neboť jejich účinky se sčítají, projeví se snížením koncentrační schopnosti a prodloužením reakčního času.

Všechna hypnotika zkracují spánkovou REM fázi, avšak podávají-li se po několik za sebou následujících dnů, poměr mezi spánkovými fázemi se opět normalizuje.

Po vysazení hypnotika často nastane rebound REM fáze, k normalizaci pak dochází až v průběhu

delší doby. Spánek s velkým podílem REM fáze je pociťován jako málo osvěžující díky četným živým snům. 
Při odvykání hypnotik pak vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.
Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti.
První generaci hypnotik tvoří především barbituráty a skupina léčiv nebarbiturátového typu. Jejich hypnotický účinek je nespecifický, ovlivňují mnoho neurotransmiterových systémů a mozkových struktur.

Působí prostřednictvím receptorového komplexu GABAA, ale na jiném vazebném místě než benzodiazepiny.

Barbituráty, v současné době již obsolentní, se jako hypnotika používají jen málo. Nejsou vhodné

pro úzkou terapeutickou šíři, středně silný potenciál abúzu, vysoký potenciál vzniku lékových interakcí (indukce jaterních enzymů), potlačení delta a REM spánku, dále v důsledku zpětnovazebných změn REM spánku po náhlém vysazení a pro pokles účinnosti při opakovaném podávání. Nebarbiturátová nebenzodiazepinová hypnotika byla svého času považována za výhodnější než barbituráty. Přes odlišnou chemickou strukturu mají téměř stejné nevýhody jako barbituráty. Patří sem clomethiazol, methaqualon, glutethimid, chloralhydrat a antihistaminika, u nichž se využívá vedlejších sedativních a hypnotických účinků. 

Podle některých názorů jde o výhodnou alternativu hypnotik pro nemocné s vysokým potenciálem abúzu benzodiazepinů, zvláště pro nemocné s aktuálním problémem abúzu v anamnéze.

Pokračování na stránce MEDICINA

 Při odvykání hypnotik vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.

Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti.

PORUCHY SPÁNKU a hypnotika tří generací úvod ke studiu lékové problematiky. Při odvykání hypnotik vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.

Prezentace lékařské záchranné služby ve fotografii autora

Ideální hypnotikum neexistuje. Možno jej charakterizovat jako lék, který navozuje spánek rychle
po podání, udrží spánek po celé očekávané období, nezpůsobuje ranní kocovinu, poruchu fyzických a psychických funkcí během dne, neměla by na něj vznikat tolerance nebo závislost při opakovaném podání a náhlé vysazení by nemělo navodit abstinenční příznaky ani další nespavost.


Mělo by mít velkou terapeutickou šíři, u zdravého člověka by nemělo měnit fyziologický profil spánku. Možnost lékových interakcí by měla být minimální. V současné době jsou k dispozici hypnotika tří generací.

Cirkadiánní výkyvy spánkové pohotovosti, vznik následné spavosti, ranní obluzenosti normálně nedovolují.

Spánková pohotovost je ráno nízká, pomalu narůstá do časného odpoledne a potom opět klesá, k půlnoci dosahuje maxima, z něhož postupně klesá k denním hodnotám. Farmakologicky indukované zvýšení spánkové pohotovosti se však během dne projeví, jestliže byly současně podány další tlumivé látky (alkohol), neboť jejich účinky se sčítají, projeví se snížením koncentrační schopnosti a prodloužením reakčního času.

Všechna hypnotika zkracují spánkovou REM fázi, avšak podávají-li se po několik za sebou následujících dnů, poměr mezi spánkovými fázemi se opět normalizuje.

Po vysazení hypnotika často nastane rebound REM fáze, k normalizaci pak dochází až v průběhu delší doby. Spánek s velkým podílem REM fáze je pociťován jako málo osvěžující díky četným živým snům.

Při odvykání hypnotik pak vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.

Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti.

První generaci hypnotik tvoří především barbituráty a skupina léčiv nebarbiturátového typu. Jejich hypnotický účinek je nespecifický, ovlivňují mnoho neurotransmiterových systémů a mozkových struktur.
Působí prostřednictvím receptorového komplexu GABAA, ale na jiném vazebném místě než benzodiazepiny.
Barbituráty, v současné době již obsolentní, se jako hypnotika používají jen málo. Nejsou vhodné
pro úzkou terapeutickou šíři, středně silný potenciál abúzu, vysoký potenciál vzniku lékových interakcí (indukce jaterních enzymů), potlačení delta a REM spánku, dále v důsledku zpětnovazebných změn REM spánku po náhlém vysazení a pro pokles účinnosti při opakovaném podávání. Nebarbiturátová nebenzodiazepinová hypnotika byla svého času považována za výhodnější než barbituráty. Přes odlišnou chemickou strukturu mají téměř stejné nevýhody jako barbituráty. Patří sem clomethiazol, methaqualon, glutethimid, chloralhydrat a antihistaminika, u nichž se využívá vedlejších sedativních a hypnotických účinků.
Podle některých názorů jde o výhodnou alternativu hypnotik pro nemocné s vysokým potenciálem abúzu benzodiazepinů, zvláště pro nemocné s aktuálním problémem abúzu v anamnéze.

Pokračování na stránce ---> MEDICINA

 Při odvykání hypnotik vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.

Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti.

Experti a vědci souhlasí. Tyto potraviny prospívají lidskému zdraví!

Čokoládový koláč s tvarohem, malinami... od katerina lisova

Překvapivé potraviny, které chrání mozek : čokoláda a litry kafe

Vhodně zvolená strava hraje v lidském životě zásadní úlohu. Může zabránit srdečním onemocněním, vysokému krevnímu tlaku i rakovině. Konzumací určitých potravin však můžete zlepšit i mozkovou činnost a předejít vzniku Alzheimerovy choroby. Ačkoli v současné době stále nemáme lék, který by dokázal vyléčit Alzheimerovu nemoc nebo demenci, existují potraviny, které v celkovém zdraví naší mysli hrají pozitivní roli. Alzheimerova asociace mezi ně řadí stravu, která snižuje riziko srdečních onemocnění a cukrovky, podporuje dobrý průtok krve do mozku a neobsahuje příliš tuku a cholesterolu. Seznamte se s deseti potravinami, které udrží mysl svěží.

Jablka

Důvod, proč schrupnout tolik doporučované jedno jablko denně? Jablka obsahují rostlinný antioxidant flavonoid kvercetin, který udržuje zdravé duševní pochody tím, že ochraňuje mozkové buňky. Podle vědců z Cornellské univerzity kvercetin chrání mozkové buňky před útoky volných radikálů, které mohou poškodit vnější obal složený z jemných neuronů. To může následně vést ke kognitivnímu poklesu. Pro dostatečný příjem této přírodní substance konzumujte jablka i se slupkou.

Skořice

amyloidové plaky, někdy také nazývané senilní plaky, jsou jedním z hlavních znaků Alzheimerovy nemoci. Dalším znakem jsou neurofibrilární klubka o bsahující hyperfosforylový protein tau. Dosud probíhající výzkum z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře zatím odhalil, že dvě složky ve skořici proantocyanidin a cinnamaldehyd mohou zničit tyto nebezpečné tau proteiny. I když výzkum ještě není dokončen, určitě nemůže být na škodu posypat si skořicí, která je rovněž význam ným antioxidantem, jogurt nebo ovesnou kaši.

Čokoláda

Jistě už jste slyšeli o pozitivních účincích čokolády na zdraví. Mezi klady patří snížení krevního tlaku, rizika srdečních onemocnění i odvrácení deprese. Čokoláda však také podle vědců dokáže udržet vaši mysl zdravou a bystrou a snižuje riziko vzniku demence. Studie z roku 2009 zjistila, že pouhých 10 gramů kvalitní hořké čokolády denně pomáhá chránit před ztrátou paměti způsobenou věkem. Lékařští experti dávají tento jev do souvislosti s obsahem polyfenolů v kakau, které podporují průtok krve do mozku.

Špenát

Tato listová zelenin a je plná živin, které vás mohou ochránit před demencí. Jsou
to především foláty, vitamín E a vitamín K. Jen půl šálku vařeného špenátu obsahuje třetinu doporučené denní dávky folátu a pětkrát vyšší množství vitamínu K, než denně potřebujete. Neurologická studie z roku 2006 odhalila, že pouhé tři porce listové zeleniny nebo zeleniny sytých barev denně může pomoci snížit riziko kognitivního poklesu až o 40 procent. Vitamíny E a K jsou rozpustné v tucích, proto si špenát nezapomeňte pokapat třeba olivovým olejem.

Káva

Kafaři mají další důvod, proč neskoncovat se svým zlozvykem Nedávná finská studie, které se zúčastnilo 1 400 dlouhodobých pijáků kávy, odhalila, že lidé, kteří pijí tři až pět šálků denně, ve svých čtyřiceti až padesáti letech snižují své šance na vyvinutí Alzheimerovy choroby až o 65% v porovnání s těmi, kdo pijí méně než dva šálky. Vědci věří, že za ochrannými účinky kávy stojí kofein a velké množství antioxidantů, které káva obsahuje.

Extra panenský olivový olej

derived diffusible lig ands) jsou neurotoxiny, neboli mozkové jedy, které se
podílejí na ztrátě paměti a přispívají ke vzniku Alzheimerovy choroby. Tyto molekuly ničí neurony v hipokampu (paměťové centrum mozku) a člověku pak přestává sloužit paměť. Podle studie expertů z Monell ské a Severozápadní univerzity ve Spojených státech může extra panenský olivový olej bojovat proti ADDL. Tento olej obsahuje přirozeně se vyskytující složku zvanou oleocanthal, která by v budoucnu mohla být používána v lécích proti Alzheimerově chorobě.


Zdroj: informace jsou sdílené na sociální síti a experti praví, že se nedá k tomu namítnout nic. Tyto potraviny jsou bezpečné pro lidské zdraví.

Je sex nejlepší prevencí rakoviny, psychických poruch a posiluje imunitu? Ano. Experti to tvrdí a media to publikují.

Lavičky  o tom ví své...tady se plánuje i tvoří

Lidové poučení nám sděluje, že muži nepotřebují zrovna moc důvodů, proč mít sex. Ale je dobré si uvědomit, že pravidelný sexuální život není důležitý jen pro rekreační účely, dobré sexuální zdraví je totiž u muže důležité pro celkové fyzické, psychické a emocionální zdraví,“ potvrdil doktor Barry Buffman z Boston Medical Group.

Pravidelné sexuální aktivity jsou důležité pro zdraví penisu, pánové, kteří svůj úd zanedbávají, se pak nemohou divit, že je po padesátce přestane poslouchat. Hrozí nejen atrofie neboli zakrnění, ale především impotence. Doporučuje se proto soulož či masturbace minimálně třikrát týdně.
Z pravidelné ejakulace prosperuje také prostata, u mužů, kteří ejakulují pětkrát týdně je riziko rakoviny prostaty minimálně o třetinu nižší.

Pravidelný sex je také důležitý pro srdce a cévy, spaluje se při něm hodně kalorií a celkově aktivní sex vydá jako aerobní cvičení.
Při sexu také dochází k posilování, při souloži a orgasmu se produkuje do těla více testosteronu, který posiluje kosti a svaly.

Nejlepší lék na deprese a chřipku.
Kardiovaskulární systém zlobí podle australské studie především ty muže, kteří sex zanedbávají a žijí nezdravě. Naopak ti, kteří mají kvalitní, častý a pravidelný pohlavní život, onemocní ve vyšším věku chorobami srdce a cév jen zřídka.
Sex navíc působí blahodárně na mužskou psychiku, snižuje účinky stresu a pomáhá předcházet depresím. Zároveň velmi výrazně posiluje imunitu, což je právě v období chřipek velmi výhodné.

Sexualita je pro muže důležitá také z hlediska psychologie vztahů, před orgasmem se totiž do těla vylučuje hormon oxytocin, který u mužů posiluje pouto k protějšku. Některým lidem může pomoci i na migrénu či bolest kloubů.
Muži po sexu nebo při pravidelných sexuálních aktivitách také mnohem lépe spí. Naopak nekvalitní sex se přímo odráží v nespavosti, podrážděnosti a následně psychických poruchách.

Penis u mužů slouží jako barometr zdraví, odkazuje na to, co se děje ve zbytku těla.

Zdroj: sociální media, magazíny a news.

Příznaky onemocnění ledvin obecně

Model ledvin

ONEMOCNĚNÍ LEDVIN
Příznaky: často se stává, že pacient i v pokročilém stadiu onemocnění ledvin nemusí pozorovat žádné zvláštní obtíže. Je dobré si uvědomit, že onemocnění ledvin nebolí a proto se mu také říká "tiché" onemocnění.
Následující přehled uvádí nejčastější možné příznaky, které mohou s onemocněním ledvin souviset
a které je nutno vyšetřit:

 - přibírání na hmotnosti v důsledku zadržování tekutin v těle (otoky očních víček, kotníků);
 - bolest v bederní krajině, zvláště je-li doprovázena teplotou nebo změnou barvy moči (infekce, kameny, prasklá cysta);
 - tvorba pěny v moči (může být důsledkem vylučování bílkoviny do moči);
 - tmavá moč (červená, červenohnědá, růžová);
 - příliš velké množství moči (zvláště v noci);
 - příliš malé množství moči (je-li moči méně než půl litru za den, znamená to těžké poškození funkce ledvin);
 - svalová slabost, ztráta chuti k jídlu, svědivka, svalové křeče, změna barvy kůže.

Nemoci ledvin postihují každého desátého Čecha - nejčastěji v důsledku cukrovky, vysokého krevního tlaku či poruchy prokrvení ledvin. Nemoci ledvin nebolí - a lidé tak často vyhledají lékaře, až když je nemoc v pokročilém stadiu.

Přitom odhalit chronické onemocnění ledvin je snadné - stačí absolvovat jednoduché vyšetření na přítomnost bílkoviny v moči, eventuelně stanovení hladiny kreatininu v krvi.

• Máte potíže? Potřebujete vědět více? O lékařství a problémech mediciny píše stránka tady.

Denní doplňky vitaminů mohou oddálit nástup Alzheimerovy choroby

Počítače a vitaminy - to je také prevence ve stáří?

Denní doplňky vitaminů B mohou oddálit nástup Alzheimerovy choroby
Zjištění, že lidé v počátečních fázích selhání paměti může udržet více z jejich duševních schopností déle, pokud budou užívat tablety pravidelně co by mohly vést k léčbě stavu. Někteří účastníci v Oxford University studie viděl jejich neurologické zhoršení stavu snížené až o polovinu po použití B vitamínů.

 Tento průlom zvýšil naději, že vitamíny, které se prodávají v lékárnách a obchodech se zdravou výživou, mohou alespoň zpomalit, ne-li zabránit atrofii, která ovlivňuje mozek mnoha starších lidí.
Vitamin B tablety jsou populární mezi vegany, protože se vyhýbají některé z potravin, ve kterém je nalezena vitamin B - ryby, maso a mléko - a mezi trpící perniciózní anémií.

"Je naší nadějí, že tato jednoduchá a bezpečná léčba zpozdí vývoj Alzheimerovy choroby u mnoha lidí, kteří trpí mírnými problémy s pamětí," řekl David Smith, emeritní profesor na oddělení farmakologie Oxford University a spoluautor vedoucí studie.
.....
Nové výzkumy přišly se zjištěním, že ženy by měly brát potravinové doplňky obsahující vitamín D, protože tím sníží riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, kterou mohou provázet symptomy jako je dezorientace, stupňující se zapomnětlivost a postupem času i problém plnit základní úkoly běžné denní potřeby.
Výsledky první studie poukázaly na skutečnost, že ženy ve středním věku, u kterých se rozvinula tato choroba, měly prokazatelně nižší hladinu a celkově nižší příjem vitamínu D než absolutně zdravé ženy. Tuto studii provedl doktor Cedric Annweiler z University Hospital ve francouzském Angers, který studoval údaje přibližně 500 žen, které se zúčastnily studie s názvem Epidemiologie osteoporózy v Toulouse.
Annweiler zjistil, že ženy, u kterých se objevil Alzheimer, měly příjem vitamínu D v průměru 50,3 mikrogramů za týden. Zatímco ženy, které byly zcela zdravé a netrpěly žádnou formou demence, měly příjem v průměru 59 mikrogramů týdně.
Nedostatek vitamínu D vede ke zhošení kognitivních funkcí a zapomnětlivosti.
Druhou studii vlivu vitamínu D provedla Yelena Slininová z VA Medical Centre ve Spojených státech. Ta upozorňuje zejména na to, že ženy s nedostatečným příjmem vitamínu D jsou náchylnější k rozvoji problémů kognitivních schopností.
Slininová analyzovala hladinu vitamínu D u 6257 starších žen, které zároveň podstoupily test mentálních schopností známý jako mini-mental state examination. Nižší hladinu vitamínu D okolo 20 nanogramů na mililitr krevního séra, vědci stejně jako v první studii, spojili s vyšší náchylností k mentálnímu úpadku jedince.
Obě studie, které byly publikovány v The Journals of Gerontology, zdůrazňují důležitost vitamínu D, který lze přijímat, ať už prostřednictvím slunečního záření, jídla nebo vitamínových doplňků.

V podstatě neexistuje léčba, která by Alzheimerovu chorobu dokázala zcela odstranit. Počet nemocných stále stoupá. Například v Anglii žije přibližně 400 000 lidí trpících tímto onemocněním, v ČR je to přibližně 120 000. Celosvětová čísla uvádějí, že lidí s Alzheimerovou chorobou je na světě mezi 24 až 37 milióny.

Zdroj: Vitamin B supplements could delay onset of Alzheimer's, says study www.guardian.co.uk/lifeandstyle

Denní doplňky vitaminů mohou oddálit nástup Alzheimerovy choroby

Počítače a vitaminy - to je také prevence ve stáří?

Denní doplňky vitaminů B mohou oddálit nástup Alzheimerovy choroby
Zjištění, že lidé v počátečních fázích selhání paměti může udržet více z jejich duševních schopností déle, pokud budou užívat tablety pravidelně co by mohly vést k léčbě stavu. Někteří účastníci v Oxford University studie viděl jejich neurologické zhoršení stavu snížené až o polovinu po použití B vitamínů.

 Tento průlom zvýšil naději, že vitamíny, které se prodávají v lékárnách a obchodech se zdravou výživou, mohou alespoň zpomalit, ne-li zabránit atrofii, která ovlivňuje mozek mnoha starších lidí.
Vitamin B tablety jsou populární mezi vegany, protože se vyhýbají některé z potravin, ve kterém je nalezena vitamin B - ryby, maso a mléko - a mezi trpící perniciózní anémií.

"Je naší nadějí, že tato jednoduchá a bezpečná léčba zpozdí vývoj Alzheimerovy choroby u mnoha lidí, kteří trpí mírnými problémy s pamětí," řekl David Smith, emeritní profesor na oddělení farmakologie Oxford University a spoluautor vedoucí studie.
.....
Nové výzkumy přišly se zjištěním, že ženy by měly brát potravinové doplňky obsahující vitamín D, protože tím sníží riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, kterou mohou provázet symptomy jako je dezorientace, stupňující se zapomnětlivost a postupem času i problém plnit základní úkoly běžné denní potřeby.
Výsledky první studie poukázaly na skutečnost, že ženy ve středním věku, u kterých se rozvinula tato choroba, měly prokazatelně nižší hladinu a celkově nižší příjem vitamínu D než absolutně zdravé ženy. Tuto studii provedl doktor Cedric Annweiler z University Hospital ve francouzském Angers, který studoval údaje přibližně 500 žen, které se zúčastnily studie s názvem Epidemiologie osteoporózy v Toulouse.
Annweiler zjistil, že ženy, u kterých se objevil Alzheimer, měly příjem vitamínu D v průměru 50,3 mikrogramů za týden. Zatímco ženy, které byly zcela zdravé a netrpěly žádnou formou demence, měly příjem v průměru 59 mikrogramů týdně.
Nedostatek vitamínu D vede ke zhošení kognitivních funkcí a zapomnětlivosti.
Druhou studii vlivu vitamínu D provedla Yelena Slininová z VA Medical Centre ve Spojených státech. Ta upozorňuje zejména na to, že ženy s nedostatečným příjmem vitamínu D jsou náchylnější k rozvoji problémů kognitivních schopností.
Slininová analyzovala hladinu vitamínu D u 6257 starších žen, které zároveň podstoupily test mentálních schopností známý jako mini-mental state examination. Nižší hladinu vitamínu D okolo 20 nanogramů na mililitr krevního séra, vědci stejně jako v první studii, spojili s vyšší náchylností k mentálnímu úpadku jedince.
Obě studie, které byly publikovány v The Journals of Gerontology, zdůrazňují důležitost vitamínu D, který lze přijímat, ať už prostřednictvím slunečního záření, jídla nebo vitamínových doplňků.

V podstatě neexistuje léčba, která by Alzheimerovu chorobu dokázala zcela odstranit. Počet nemocných stále stoupá. Například v Anglii žije přibližně 400 000 lidí trpících tímto onemocněním, v ČR je to přibližně 120 000. Celosvětová čísla uvádějí, že lidí s Alzheimerovou chorobou je na světě mezi 24 až 37 milióny.

Zdroj: Vitamin B supplements could delay onset of Alzheimer's, says study www.guardian.co.uk/lifeandstyle

Výhoda je mít už v mládí chytré osvícené rodiče v dospělosti se už některých návyků člověk prostě nezbaví

Většina nemocí lidí je zaviněna zhruba několika aspekty, či jejich vzájemnou kombinací (vyjmeme z toho těžké vrozené gen. vady apod. u některých jedinců):

Obrázek nemá komentář váš názor tady nepomůže

0/ Špatným genetickým vybavením po předcích! Základní podmínka, ale důležitá. Jsou lidé, kteří zdědili po předcích např. alergické potíže nebo mají např. přetočený jistý chromozom a tak je může např. konzumace alkoholu rychle naprosto zničit a jsou tu další a další nemoci......

1/ Mikrobiálním světem, který nestačí organismus zvládnout. Jsou to viry, bakterie, paraziti, kvasinky, plísně...... Rozhodující je četnost infekcí, ale i může to být i osudové fatální setkání s nákazou, kterou neumí imunitní systém zvládnout. Některé nákazy (paraziti) jsou v těle i řadu let a pak ve stáří udeří při oslabení organismu jinou infekcí, ale už bývá pozdě.

2/ Špatnou životosprávou, kde se jedná o špatnou stravu, pití a nedostatek vhodného pohybu. Nevhodné složení stravy, kde není dostatek stopových prvků a vitamínů potřebných pro normální funkci organismu. Tělo potom musí improvizovat a je to na úkor kvality.... Jinak pohyb je život a kdo se nehýbe, pomalu strádá, jsou to dávné geny po zvířecích předcích..... Darwin by to uměl vysvětlit.

3/ Dtto co bod 2/, ale zde se jedná o nevhodnou a nepřiměřenou chemickou zátěž obsaženou ve stravě a pití. Všechny ty Éčka, pesticidy, herbicidy ve stravě, bisfenoly atd. atd. - je toho skutečně dnes příliš! Do toho samozřejmě patří přílišná konzumace alkoholu a obzvláště toho tvrdého a dále značné kouření cigaret...... Mírná konzumace alkoholu či kávy ale nevadí! To je ale na celý článek.

4/ Nepřiměřená psychická zátěž kdy takový člověk v životě neúspěšné zvládá problémy v životě, kdy cíle nebyly přiměřené jeho schopnostem či zasáhly nevhodné okolnosti! Pak dochází k pomalé destrukci psychické rovnováhy a takový člověk si přestává věřit, klesá sebedůvěra a osobnost člověka se propadá. Úspěšní lidé mají produkci různých tělních (hormony, feromony, endorfiny aj.) produktů, které stimulují správnou funkci homeostázy organismu takového člověka.

Tady to je zřejmě prostor a sféra činnosti pana Dr. Hnízdila. Zejména mladý člověk se může změnit k lepšímu např. vhodnou psychoterapií či dokonce i vhodnou autosugescí..... Do této oblasti resp. bodu patří i úspěšnost člověka v partnerských vztazích tj. Sigmunda Freuda. ...................  Procentuálně vystihnout zastoupení výše uvedených jednotlivých bodů je velmi obtížné vyjádřit a snad ani to nejde, je to dost individuální, ale např. bod 1/ podmiňuje zvládnutí dalších bodů atd. a naopak.  Takže je třeba to mít srovnané v hlavě a výhoda je mít už v mládí chytré osvícené rodiče, jinak v dospělosti se už některých návyků člověk prostě nezbaví......

#Názory, #Komentáře #Znalosti #Zkušenosti #Vzdělanost #Lidé #Psychika #Genetika 

O jmelí obecně co lidé znají vlastnosti i použití v léčitelství.

...zelené roste na slunci v korunách stromu

Jmelí se může sbírat celoročně, ale nejlepší je v době před květem a při něm (kvete v březnu a dubnu), než míza začne stoupat od kořenů. Dnes je lepší sbírat to, co nám příroda sama věnuje. Po větrnějším dni leží v lesích mnoho spadlých větviček ulomeného jmelí.

Jmelí je fascinující rostlinou - celý rok zelené roste na slunci v korunách stromu a když ho zavěsíte, brzy získá krásně sluneční zlatou barvu a zdobí dům po celý rok. Přitahuje dobré síly a odhání zlé duchy. Máchat ho v zlaté barvě je zbytečné, typické po současnou spotřební dobu falešného pozlátka. Také tím ztratí svou sílu přitahovat dobré síly a štěstí.

Dobré jmelí mnoho léčivých účinků a je všestranné prospěšné tělu - proto bylo často považováno za všelék a univerzální dávající velkou sílu. Liší se podle stromů, na kterých roste, doporučováno je dubové, borovicové a jabloňové, varováno je před příliš prudkým jmelím topolovým.

Již od antických dob se užívalo i jako vykuřovadlo domů, mělo také otevírat brány podsvětí a tak ho dávali mrtvým na cestu do hrobů, v indii ho zvaly kouzelným proutím. Indiánky ho nosily jako prostředek proti početí (to se však nepotvrzuje - možná je naše jmelí jiné než to americké)

Jmelí léčí cévy (arterioskleroza, záněty žil, zvápenatění cév), zlepšuje prokrvení vlásečnic, zastavuje krvácení a léčí křečové žíly a bercové vředy. Předchází mrtvici a pomáhá zotavení se po ní. Působí dobře při revmatických potížích.
Srovnává krevní tlak - vysoký sníží, nízký zvedne (je však nutné počítat s několika dny vyššího tlaku na začátku užívání než se zlepšení projeví)

Jmelí posiluje nervy (poruchy vegetativních nervů), léčí bolesti hlavy, závratě, návaly krve do hlavy. Dává energii, pomáhá při velké zátěži tělesné i duševní, mírní příznaky stáří, doplňuje nedostatečné hormony - povzbuzuje správnou činnost všech žláz, při hysterických záchvatech.
Jmelí léčí nádorové onemocnění, zastavuje rozvoj rakoviny (zejména se užívá jako antroposofický lék Iscador vyráběný fermentací jmelí mléčným zákysem za tělesné teploty a stálého promíchávání po tři dny)

Potlačuje hyperfunkci štítné žlázy, posiluje žlučník i slinivku (delší kůra může vyléčit cukrovku). Zevně pak dobře působí na lupy i ekzémy, omrzliny.
Celkově staví krvácení - z plic, střev, přílišné menstruační krvácení i v šestinedělí. Chladný čaj lze užít pro zastavení krvácení z nosu.

Je dobré si nasušit lístečky jmelí na čaj a také naložit koncové větvičky s lístky do vodky (nebo jiného cca 35% alkoholu) na tinkturu. Nepoužívají se jedovaté bobule a silnější větvičky (a to topolové jmelí).
Tinktura pomáhá při náhlé dušnosti - astma, dlouhé menstruaci, bolesti svalů, nervových záškubech a poruchách rovnováhy, špatném spánku a nervovém napětí a křečích, bušení srdce, nepravidelném tepu, nevolnosti, depresích, hysteriích, svědění kůže a mravenčení.

Užívá se ve velmi malých dávkách - několik kapek se rozmíchá v šálku vody.

O jmelí obecně co lidé znají vlastnosti i použití v léčitelství.

...zelené roste na slunci v korunách stromu

Jmelí se může sbírat celoročně, ale nejlepší je v době před květem a při něm (kvete v březnu a dubnu), než míza začne stoupat od kořenů. Dnes je lepší sbírat to, co nám příroda sama věnuje. Po větrnějším dni leží v lesích mnoho spadlých větviček ulomeného jmelí.

Jmelí je fascinující rostlinou - celý rok zelené roste na slunci v korunách stromu a když ho zavěsíte, brzy získá krásně sluneční zlatou barvu a zdobí dům po celý rok. Přitahuje dobré síly a odhání zlé duchy. Máchat ho v zlaté barvě je zbytečné, typické po současnou spotřební dobu falešného pozlátka. Také tím ztratí svou sílu přitahovat dobré síly a štěstí.

Dobré jmelí mnoho léčivých účinků a je všestranné prospěšné tělu - proto bylo často považováno za všelék a univerzální dávající velkou sílu. Liší se podle stromů, na kterých roste, doporučováno je dubové, borovicové a jabloňové, varováno je před příliš prudkým jmelím topolovým.

Již od antických dob se užívalo i jako vykuřovadlo domů, mělo také otevírat brány podsvětí a tak ho dávali mrtvým na cestu do hrobů, v indii ho zvaly kouzelným proutím. Indiánky ho nosily jako prostředek proti početí (to se však nepotvrzuje - možná je naše jmelí jiné než to americké)

Jmelí léčí cévy (arterioskleroza, záněty žil, zvápenatění cév), zlepšuje prokrvení vlásečnic, zastavuje krvácení a léčí křečové žíly a bercové vředy. Předchází mrtvici a pomáhá zotavení se po ní. Působí dobře při revmatických potížích.
Srovnává krevní tlak - vysoký sníží, nízký zvedne (je však nutné počítat s několika dny vyššího tlaku na začátku užívání než se zlepšení projeví)

Jmelí posiluje nervy (poruchy vegetativních nervů), léčí bolesti hlavy, závratě, návaly krve do hlavy. Dává energii, pomáhá při velké zátěži tělesné i duševní, mírní příznaky stáří, doplňuje nedostatečné hormony - povzbuzuje správnou činnost všech žláz, při hysterických záchvatech.
Jmelí léčí nádorové onemocnění, zastavuje rozvoj rakoviny (zejména se užívá jako antroposofický lék Iscador vyráběný fermentací jmelí mléčným zákysem za tělesné teploty a stálého promíchávání po tři dny)

Potlačuje hyperfunkci štítné žlázy, posiluje žlučník i slinivku (delší kůra může vyléčit cukrovku). Zevně pak dobře působí na lupy i ekzémy, omrzliny.
Celkově staví krvácení - z plic, střev, přílišné menstruační krvácení i v šestinedělí. Chladný čaj lze užít pro zastavení krvácení z nosu.

Je dobré si nasušit lístečky jmelí na čaj a také naložit koncové větvičky s lístky do vodky (nebo jiného cca 35% alkoholu) na tinkturu. Nepoužívají se jedovaté bobule a silnější větvičky (a to topolové jmelí).
Tinktura pomáhá při náhlé dušnosti - astma, dlouhé menstruaci, bolesti svalů, nervových záškubech a poruchách rovnováhy, špatném spánku a nervovém napětí a křečích, bušení srdce, nepravidelném tepu, nevolnosti, depresích, hysteriích, svědění kůže a mravenčení.

Užívá se ve velmi malých dávkách - několik kapek se rozmíchá v šálku vody.

Člověk je dvakrát za život dítětem - z dopisu matky dceři...

Každý nějak žije tak i lidé na Václaváku a stáří přichází...

Dopis matky pro dceru: 
 „Má drahá holčičko, v těchto dnech, kdy vidíš, jak stárnu, bych tě chtěla poprosit, abys byla trpělivá, a především, aby ses pokusila porozumět tomu, čím si procházím.

 Pokud při našem rozhovoru opakuji tisíckrát tu samou věc, nepřerušuj mě prosím slovy „Vždyť jsi mi to říkala před chvíli“…jen mě prosím poslouchej. Pokus si vzpomenout na časy, kdy jsi byla malá a já ti mohla číst každou noc tu samou pohádku před spaním. Když se nechci jít koupat, nebuď zlá a nebraň mi.

Vzpomínáš si, jak jsem se musela honit za tebou, když ses vymlouvala, abych tě přiměla se osprchovat, když jsi byla ještě malá?

Když vidíš, jak jsem ignorující vůči novým technologiím, dej mi prosím čas, abych se s tím naučila pracovat, a nedívej se na mě tím svým způsobem… pamatuj, zlatíčko, že jsem tě trpělivě učila dělat mnoho věcí jako slušně jíst, oblékat se, česat si vlasy a vypořádávat se každý den s životními zkouškami… V tomto období, kdy vidíš, jak stárnu, tě žádám, abys byla trpělivá a aby ses hlavně pokusila porozumět, čím si procházím. Pokud někdy ztratím nit a nevím, o čem jsem mluvila, dej mi prosím čas, abych si mohla vzpomenout, a pokud to nedokážu, nebuď nervózní, netrpělivá ani arogantní. Jen věz ve svém srdci, že nejdůležitější věcí je pro mě být s tebou.

 A když mi mé staré, unavené nohy nedovolují, abych se pohybovala tak rychle jako dříve, podej mi svou ruku stejným způsobem, jakým jsem ti já podávala tu svou, když ses poprvé učila chodit. Až přijde můj čas, nebuď smutná… jen buď se mnou a rozuměj mi, až se dostanu na konec svého života s láskou. Budu opatrovat a děkovat za ten dar času a radosti, které jsme spolu mohly sdílet. S velkým úsměvem a ohromnou láskou, kterou jsem pro tebe vždy měla, chci jen prostě říct, že tě miluji… tvoje máma."

Co říkají a píší experti

Ovčani to byla vaše volba a jak dál?

MUDr Jan Hnízdil lékař a expert psychosomatiky na svém blogu píše...

„Chvíli mne mrzelo, že jsem se nestal členem lékařského konzilia. Psychosomatika byste potřeboval jako sůl. Uražená ješitnost musí stranou," povznáší se Hnízdil nad situací a naráží na motiv pomsty, který je patrný v Zemanově vztahu vůči ČSSD.

Hnízdil chce formou otevřených dopisů Zemanovi pomoci radami, jak má dbát o tělesné i duševní zdraví. „Činím tak bez nároků na finanční odměnu, státní vyznamenání a jiné ocenění," připomíná některá kontroverzní jména, kterým se letos dostalo vyznamenání. Spekuluje se totiž nad tím, že jim byla vyznamenání udělena např. kvůli pomoci Zemanovi v předvolební kampani.
„Za prvé byste se vůbec neměl omezovat v pití alkoholu. Váš organizmus je na něj zvyklý. Jakákoliv náhlá změna životního stylu by byla smrtící. Odhalování korunovačních klenotů jste ustál skvěle. Jen byste neměl míchat různé druhy lihovin. Držte se osvědčené slivovice," střílí si ze Zemana v otevřeném dopise, který zveřejnil na blogu Aktuálně.cz. A ironicky pokračuje dál – Zeman by neměl kouření omezovat kvůli cukrovce, protože už tuto metodu má osvědčenou.

Ale omezit by se dle Hnízdila přeci jen v něčem měl: „s bonmoty byste to neměl přehánět. Není možné být neustále vtipný a přitom dělat na plný úvazek prezidenta. Možná by stačilo, říct bonmot jen jednou." A sarkasticky oceňuje Zemanovo oblíbené téma pro kritiku – o novinářském póvlu.

„Je skvělé, jak školíte komentátory a politology. Jen houšť. Pehe je z Vás už úplně hin. Je přesvědčený, že jste geniální politický stratég, s šachovým mozkem, který dokáže plánovat několik tahů dopředu. Kdyby chudák tušil, že jen tak plácáte páté přes deváté," zpochybňuje Zemanovo strategické uvažování, o kterém mnozí ve velkém básní.

Zdroj:  Blogy aktualne.cz a smetiště internetu

Etika v současném světě

Marek Orcho Vácha

Autor vystudoval obor molekulární biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V letech 1997 a 2000 se účastnil dvou výprav na Antarktidu. Je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity.

Marihuana by se určitě měla zlegalizovat. Aspoň tak to říkají její konzumenti.

Není totiž o nic horší než alkohol a alkohol je společensky přijatelnou drogou, proč by tedy nemohla být i tráva? Na vině je společnost, která je tak pokrytecká, že jednu drogu přijímá a druhou ne.
Na věci mi přijde zvláštní to až zarputilé dokazování konzumentů, že na marihuaně v žádném případě nebylo, určitě není a dozajista nikdy nebude nic špatného. Argumenty proti tak silné rétorice nemám, co ale naopak mám, jsou mí kamarádi.

Můj kamarád J. je velmi chytrý, a byla radost ho kdysi dávno učit. Vždycky se chtěl dostat na medicínu a lehce na ni měl. Pak se rozhulil, napřed málo a pak víc, teď denně a hodně. O nic nejde, ubezpečuje mě vždy, když spolu mluvíme.
J. se již na medicínu nechce. Co taky s medicínou? táže se filosoficky. Jeho rozhodnutí samozřejmě a pochopitelně nemá nic společného s marihuanou, zdůrazňuje trochu popuzeně. J. se prostě změnil a vidí teď věci jinak. To se v dospívání stává a jen idiot nemění názory. J. je teď v pohodě. Skautský oddíl, který se J. pokoušel vést, se nedávno úspěšně rozpadl. Chlapci z vedení připouští, že za ztrátu zájmu o oddíl může i tráva, ale jen částečně. Byly zde totiž i jiné vlivy, zdůrazňují.

Jiný kamarád Z. konzumoval marihuanu též a považoval se dokonce za jednoho z moderních proroků trávy. Vždy mi přinášel nová čísla časopisu propagujícího konopí, jehož byl šéfredaktorem a které obětavě roznášel po známých. Z. mě často zval na různé přednášky a velmi stál o to, abych na ně chodil. Z. velmi přeceňoval můj vliv na mládež a snil o tom, že až se stanu příznivcem trávy, získáme spolu mnoho nových přívrženců, takhle mi to aspoň říkal. Z. byl vždycky v pohodě, na druhé straně nebyl schopen dosáhnout na titul bakalář na fakultě, o které se z dobrých důvodů domnívám, že na ní bakalářské zkoušky udělá i šumící tráva. Jakoukoli souvislost mezi konzumací a opakovanými nezdary ve studiu Z. striktně popíral. Pravdou je, že byl vždycky v pohodě, vždy v dobré náladě a studijní i jiné neúspěchy bral velmi sportovně.
Dnes má za sebou Z. neukončenou školu a ukončené vztahy. Co za sebou naopak Z. nemá, je schizofrenie, která se u něj dosti prudce rozvinula. Co je ale jisté a samozřejmé je to, že eskapády života Z. nemají nic společného s hulením. Ba naopak, bez trávy by to bylo jistě ještě mnohem horší a Z. by možná skončil jako konzumem posedlý kravaťák někde na univerzitě, soudí Z. sám o sobě.

Na L. jsem narazil pozdě v noci v malém městečku v jednom rádoby rockovém klubu. Vzpomínám na naše první setkání; L. byl ve velmi zuboženém stavu s rozbitým obličejem, o okolnostech incidentu mluvil L. velmi vyhýbavě. Spřátelili jsme se hned a i když na naše tábory pro středoškoláky narkomany nebereme, v jeho případě jsem udělal výjimku. Byl to šťastný tah. L. se později podařilo odmaturovat, ale dlouhodobě pořád jel v různých látkách, marihuanu nepřestal kouřit nikdy a jako dnes mnozí ji ani nepovažoval za drogu. Vzhledem k tomu, čím se sjížděl jinak, to mělo svou logiku. Život L. se nicméně začal pomalu zvedat ze země. Dokonce zkusil i pobyt v jednom francouzském klášteře, kde, jak mi opakovaně říkal, byl šťastný. Nemusel zde totiž nic vymýšlet, přísný denní řád rozděloval již stovky let hodiny dne mezi práci a modlitbu a pro L. bylo výhodné, že měl pořád nějaký program. Občasné úniky přes zeď do krčem a návraty v dosti zdevastovaném stavu zpět však donekonečna mniši přehlížet nemohli a tak se L. vrátil zpět do republiky. Vystřídal několik zaměstnání a nakonec si dal větší dávku, než tělo vydrželo. Pohřeb měl nedávno na Vysočině; bylo mu kolem 27 let. Ani v tomto případě marihuana pochopitelně a samozřejmě za nic nemohla. V žádném případě. Na vině byly daleko silnější chemikálie.

Když už o těch našich táborech mluvím, občas na nich mají přednášky i kluci z jedné protidrogové neziskovky. Je s podivem, jak agresivně vystupují zejména proti marihuaně a zejména ti pracovníci, co kdysi v drogách vězeli až po uši, nakonec se z toho s různými následky dostali a vystupují teď ostře proti návykovým látkám jako takovým a marihuaně zejména. Pokaždé mluví o odrazových můstcích a vstupních drogách. Konzumenti trávy ví, že to tak dozajista a samozřejmě není a že se nic nemůže stát.

Já sám nemám co mluvit, neboť jsem nikdy neměl z trávy ani jediný šluk. Jsem proto podle konzumentů také pokrytec, který mluví o něčem, čemu nerozumí a co nikdy ani nezkusil. Problém je v tom, že kdybych si jointa dal, byl bych taky pokrytec, který na jedné straně kárá a na druhé sám hulí, něco ve smyslu káže vodu a pije víno. Takže to ve finále vyjde na stejno. Logika je neprůstřelná, proti marihuaně nikdo nic nemůže říct. Nekouříš, nevíš, o co jde. Kouříš, tak nemluv. A tak radši nehulím, protože mým výrobním nástrojem je mozek a mám takové zaměstnání, že se musím udržovat, každý den několik hodin čtu a hodně mi záleží na propojení krátkodobé a dlouhodobé paměti. Taky jsem kravaťák z univerzity a v noci se občas budím úzkostí. Kdybych hulil, byl bych v pohodě.

Vadí mi, pravda, i ten alkohol. Abych byl přesný, nevadí mi absolutně, jsem z jižní Moravy. Co mi vadí, jsou noční pražské hospody plné mladých lidí, nejen v pátek ale pořád, den co den, sedm dní v týdnu, tři sta šedesát pět dní v roce. Možná je to už věkem. Když jdu kolem, myslím na to, kolik myšlenek a kolik nápadů se právě topí. To samozřejmě není pravda, konzumenti ví, že Paul McCartney napsal nejlepší vály pod vlivem marihuany, takže co. A teprve až napíšu Yesterday, budu moci mít co mluvit.
Opravdu nemám v ruce žádnou statistiku a čísla, píši tento text jen proto, že se mi zdá, že u příliš mnoha životních selhání mých příliš mnoha kamarádů postává kdesi v pozadí marihuana a tváří se nezúčastněně.

Nechce si mi utíkat. Dávám přednost svým úzkostem, dávám přednost být zde střízlivý a bolavý než být tam venku na tripu a v pohodě, a moc bych si přál, aby konzumace marihuany nebyla pro veřejnost zlegalizována. Z toho důvodu, že procento těch, kteří v ní zůstanou viset nebo se po ní sklouznou dál se mi zdá rizikově velké. Konzumenti mi to samozřejmě neberou a pokud bude marihuana volně dostupná, budou mě třeba i tolerovat.

Marek Vácha