Domov je místo, kam se můžeš kdykoliv vrátit, kde tě pokaždé přivítají s otevřenou náručí, kde tě nebude nikdo soudit, kde se můžeš vyplakat. Domov je místo, kde se sny stávají skutečností.
charakterizovatelný elektrofyziologicky a funkčními zobrazovacími metodami. Evolučně se spánek považuje za adaptaci na kolísání teploty a světelného toku v prostředí.
Spánek probíhá ve fázích, které mají fyziologický význam pro homeostázu, výstavbu a přestavbu neuronálních sítí, paměťové procesy a energetickou úsporu. Aktivita mozku se v jednotlivých fázích odlišuje. Charakteristickou, poměrně častou celoživotní poruchou je narkolepsie. Orientovaná pozornost má senzorické a motorické rameno. První je retikulo-limbicko-talamo-kortikální systém, druhé je talamo-striato-kortikální systém.
Za test systému orientované pozornosti lze považovat Stroopův a Wisconsinský test. Poškození úzkých profilů sítí vyvolává senzorické nebo motorické opomíjení čili neglect. Visuospaciální opomíjení se projevuje poruchou pozornosti pro poloprostor, v plně vyvinutém případě ve všech smyslových modalitách. Kromě toho se za součást syndromu opomíjení považují alestézie, anosognózie, anosodiaforie, extinkce a pocit nenáležitosti.
Lampa svítí i ve dne pokud je v síti práce
Zajímavým jevem je zkušenost pobytu mimo vlastní tělo (out of body experience), která může být součástí jevů doprovázejících klinickou smrt. Lze ji vyvolat stimulací kůry na pravostranném pomezí spánkové, temenní a týlní kůry. ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou, je častý syndrom, jenž má genetické zázemí a vyvolávající příčiny ze zevního prostředí, například tzv. psychosociální nepřízeň. Syndrom má neuroanatomický korelát, považuje se za dysfunkci kortiko-striato-palidového obvodu.
Syndrom ADHD je významný s ohledem na prognózu a prolínání s poruchou chování, úzkostnými poruchami a depresí v dětství a dospívání.
Motto: Někteří špičkoví politici a další mocní nebo vlivní lidé včetně celebrit vystupují v roli prostého člověka. Jsou vidět, jak štípají dříví, vyvážejí žumpu, nosí džíny čepičku a přátelské brejličky, hladí pejsky i děti, melodickým hlasem říkají věty dlouhé sedm až deset slov, dále milují svou rodinu, vlast, podle okolností se usmívají, jsou vážní, smutní, odhodlaní, "nad věcí", nebo naopak "v srdci problému". Často za sebou mají trénink podobný základnímu hereckému kursu a na jejich televizním vzezření pracují osobní "vizážisté". Výsledek bývá někdy vysloveně překvapující, zdá se, že i pro samotné vizážisty.
Není to návod k řešení života, ale názor a výklad neuropatologa publiku. Lehce podaný a lehce pochopitelný posluchači všech skupin.
MUDr. František Koukolík, DrSc., (* 22. listopadu 1941, Praha) je český neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru, se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v oboru všeobecného lékařství absolvoval na jaře 1965. Po absolutoriu začal pracovat na I. Anatomicko-patologickém ústavu FVL UK v Praze, kde vykonal atestaci z patologie. Od roku 1969 působil na oddělení chirurgie českokrumlovské nemocnice. V roce 1971 přešel do nemocnice v Českých Budějovicích, kde se atestoval v oboru chirurgie a od roku 1973 pracoval jako primář patologie v nemocnici v Jindřichově Hradci.
Neuropatologií se začal hlouběji zabývat, poté co v roce 1974 zemřela pacientka s diagnostikovanou ztrátou paměti, u níž byl pitvou prokázán mozkový nádor. V roce 1986 získal titul kandidát věd (CSc.), když obhájil práci týkající se epidemiologie Alzheimerovy choroby. Roku 1991 pak obhájil doktorskou dizertační práci zabývající se vztahem mozku a stárnutí a získal titul doktor věd (DrSc.).
Od roku 1983 pracuje na pozici primáře patologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Na žádost ministerstva zdravotnictví začal v roce 2001 tvořit Národní referenční laboratoř pro transmisivní spongiformní encefalopatii a Creuzfeldtovu-Jakobovu nemoc, jejíž se stal vedoucím. V roce 2003 byla Světovou zdravotnickou organizací certifikována do sítě evropských laboratoří vykonávající dohled nad prionovými chorobami. Dokončena byla ke konci roku 2006 a nese název Laboratoř lidských prionových chorob. K roku 2008 byla jediným takovým zařízením na světě, která kontinuálně testovala dárcovské mozky poskytující rohovky.
Je členem České lékařské akademie. Přednáší na 3. lékařské fakultě UK v Praze, kde je zároveň členem vědecké rady. Jeho přenášky jsou poučné a obsahují mnoho znalostí i z jiných oborů mediciny.
Dnes hovoří neuropatolog o lásce. Není to vědecké sdělení, ale publicistické a k porozumění pro všechny.
Závěr a komentář autora: Pan profesor MUDr. Koukolík Dr.Sc nám poskytl mnoho svých myšlenek a názorů, i populárně vysvětlených a řadí se mezi české osobnosti a to nejen vědecké.
Článek byl věnován podobnému autorovi a osobnosti, která dnes 13. 11. 2010 opustila tento svět a loučíme se s ní. Zemřel skvělý člověk a znalá osobnost trablů lásky člověka, MUDr. Miroslav Plzák.
Celá generace ho znala a citovala a to i nepřesně. Odchod každé takové osobnosti je velká ztráta, proto si osobností tohoto typu važme více než odchodu (výměny) politiků, co často "mlátí prázdnou slámu" pro získání moci a peněz.
A žádejme, aby byly tyto vědecké osobnosti dobře placeny a nic jim nechybělo. Vyplatí se to. Zdá se vám, že tyto osobnosti a téma spolu nesouvisí? Ale souvisí tyto osudy a uznání a hodně. Ale nám to nedochází.
Déjà Vu výklad od
MUDr. František Koukolík, DrSc., (* 22. listopadu 1941) je český neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru, se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. Deja vu is a French phrase meaning 'already seen,' referring to the distinct, puzzling, and mysterious feeling of having experienced a specific set of circumstances before. A woman might walk into a building, for example, in a foreign country she'd never visited, and sense that the setting is eerily and intimately familiar. Some attribute deja vu to psychic experiences or unbidden glimpses of previous lives. As with intuition (see #3), research into ,human psychology can offer more naturalistic explanations, but ultimately the cause and nature of the phenomenon itself remains a mystery. MUDr František Koukolík svým výkladem podává stručný náhled na mozkové procesy
