 |
| ... předpokládáme, že lidé v podstatě jednají rozumně |
Cipollovy zákony stupidity.
Italský historik ekonomie Carlo Mario Cipolla (1922-2000), zformuloval teorii lidské stupidity, která je postavena na pěti základních zákonech:
1. Každý, vždy a nevyhnutelně, podceňuje množství blbých jedinců v oběhu.
K tomu Cipolla dodává, že bez ohledu na to jak vysoký je něčí odhad, člověk je opakovaně zděšen dvěma fakty:
a) lidé, které kdysi považoval za racionální a inteligentní, se ukážou být nestydatě stupidní
b) člověk je den po dni, s nikdy nepřestávající monotónností, obtěžován v čemkoliv, co dělá, stupidními individui, která se objeví, náhle a nečekaně, na místech, kde se to nejméně hodí, v nejvíce nepravděpodobných okamžicích.
2. Pravděpodobnost, že určitá osoba je stupidní, je nezávislá na kterékoliv jiné charakteristice dotyčné osoby.
Velice důležité a pro mnohé těžko stravitelné. Stupidita je nediskriminující výsada všech skupin lidí a je uniformně distribuovaná podle konstantních proporcí, nezávisle na velikosti skupiny, individuelním IQ, vzdělání a akademickými tituly; stejně mezi dělníky, studenty, vysokoškolskými profesory a laureáty Nobelovy ceny, mezi ženami a muži, vyvinutými a nevyvinutými společnostmi atd.
Cipolla se také domníval, že stupidita je determinovaná geneticky a ne kulturně.
3. Stupidní člověk je ten, který způsobí ztráty jinému člověku, nebo skupině osob, aniž z toho má jakýkoliv užitek; dokonce může i sám utrpět ztrátu.
Toto je
tzv. Zlatý, stěžejní zákon, klíčový aspekt teorie stupidity, který je velice obtížné akceptovat, protože všichni předpokládáme, že lidé v podstatě jednají rozumně. Praxe každodenního života nás ale utvrzuje o pravém opaku. Denně ztrácíme energii, zdraví, náladu a peníze (někdy i život) kvůli kreaturám, které nám toto vše způsobují bez jakéhokoliv rozumného důvodu, jen proto, že jsou jednoduše stupidní.
4. Lidé, kteří nejsou blbí, vždycky podcení škodlivou moc stupidních individuí. Zejména opakovaně zapomínají, že všude a na všech místech a za jakýchkoliv okolností, jednat nebo se družit se stupidními lidmi, se vždycky ukáže být chybou, za kterou jeden těžce zaplatí.
Ignorování tohoto zákona přineslo lidstvu nevyčíslitelné ztráty. Téměř všechny kategorie lidí (viz dole), zejména inteligentní lidé, ale i Bandité,
si často myslí, že mohou blby přečůrat nebo je manipulovat, ale ve skutečnosti jim jsou vydáni na milost a nemilost, primárně proto, že si jen těžko dokážou představit proč a jak blbové myslí a jednají.
5. Stupidní člověk je nejnebezpečnější typ člověka.
Z čehož logicky vyplývá, že
Blbec je nebezpečnější než Bandita.
Vedle pěti zákonů Cipollova teorie předpokládá, ale jak autor říká, explicitně netvrdí, existenci čtyř kategorií lidí. Kategorie jsou definovány tendencemi k určitému typu chování:
(H) Helpless – bezmocný, bezbranný, nemohoucí, slabý, (někdy taky hapless-smolař)
(I) Intelligent – inteligentní, rozumný, schopný přemýšlet
(B) Bandita – bandita, loupežník, gangster
(S) Stupid – hlupák, stupidní, tupec, blbec, vůl
Cipolla to objasňuje na příkladu, zjevně v termínech základních ekonomických konceptů „utility“ a „externality“:
Jestliže výsledkem Tomova jednání, činu, je
osobní ztráta, zatímco Dick z něho má zisk - odměnu - výhodu, Tom jednal bezmocně. Jestliže Tom udělá něco, co přinese zisk jemu a zároveň i Dickovi, Tom jednal
inteligentně. Jestliže Tom udělá něco, co mu přinese zisk, ale zároveň to způsobí ztrátu Dickovi, Tom jednal jako
bandita. Jestliže se Tom zachová jako
blbec, jeho jednání nejenom že způsobí škodu jiné osobě nebo skupině lidí, ale nevyústí v žádnou výhodu nebo zisk pro něho samotného a navíc mu může způsobit ztrátu.
