 |
| Mikrobiologie je bakteriologie a věda o mikroorganismech |
Stručný úvod historie
Girolamo Fracastoro /1483–1553/ - učení o „contagiích“- v mechanismu infekce předpokládá existenci malých živoucích nedělitelných částic, které šíří nemoci; epidemie syfilis
De contagionibus et contagiosis morbis et eorum curatione libri tres (O nákaze a nakažlivých chorobách a jejich léčení, 1546)
J. a Z. Jensenové - 1590 – první pevné mikroskopy, dvoučočkové
Anthanasius Kircher /1601-1680/ - něm. jezuita, polyhistor rozvinul princip kamera obscura - laterna magika Mundus subterraneus (Podzemní svět, 1665)
Antonius van Leeuwenhoek /1632–1723/ prvoky „animalcules“(Ve vodní kapce objevil spoustu "proklatých malých potvůrek" )
Francesco Redi - studoval anatomii hmyzu, vyvrátil teorii o samooplození
1688 publikován pokus s masem a červyCca 275x Friedrich Müller /1730-1781/ - spisovné taxonomické názvy mikroorganismů 1786 klasifikace bakterií
Karl Linné /1707–1778/ - systém mikroorganismů, binomická nomenklatura
Christian Gottfried Ehrenberg /1795–1876/ názvy bakterií, 22 tříd mikrobů
John Tyndall, Ferdinand Cohn 1876 – objev tepelně odolných forem
Louis Pasteur /1822–1895/
- vzděláním chemik
- objev mikroorganismů ve vzduchu
- příčiny a podstata kvašení, hniloby
- použití živných tekutých půd (bujónů)
- sterilizace teplem, pasterizace
- očkování proti vzteklině
- 1881 - vakcína proti sněti slezinné
D. Samojlovič /1726–1820/ - studium epidemie moru
F. Cohn a O. Nageli - zakladatelé moderní biologie (botanikové)
Robert Koch /1843–1910/
- pevné půdy pro kultivaci bakterií
- barvení mikroorganismů
- kultivace B. anthracis působící anthrax
- 1882 původce tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis)
- původce cholery (Vibrio cholerae)
Kochovy postuláty (jak zjistit zda organismus je původcem dané choroby):
1. izolovat očekávaného původce z nemocného
2. původce roste v čisté kultuře
3. infikovat zdravého hostitele – organismus způsobí klasický klinický obraz choroby
4. izolovat stejný organismus/původce z nového nemocného
Ignác F. Semmelweis /1818–1865/
- 1847 zavedl dezinfekci rukou v nemocnicích (vymýcení horečky omladnic – poporodní sepse,
působené otravou toxiny bakterií) „zkažený vzduch“ boj proti ignoraci a aroganci nadřízených
Všeobecná nemocnice Vídeň maďarský žid sebepodceňování vyhnanství - PešťAlzheimerova choroba
Josef Lister /1827-1912/
- studoval srážení krve při operacích
- 1867 zavedl antisepsi (sterilizační, desinfekční postupy, k. karbolová)
Alexander Flemming /1881–1955/
- Skotsko, láska k přírodě, „zelené prsty“
- chirurg, dobrý střelec – Inoculation Dept., Saint Mary´s, London (A. Wright)
- opsonický index (fagocytóza)
- 1.sv.v. – nesprávné používání antiseptik, válečná chirurgie
- 1922 lyzozym
- 1929 objev penicilinu (PNC) – Penicillium chrysogenum
- skromnost, dlouho nedoceněn, dále studovány chemoterapeutika
H. Florey a E.B. Chain
- 1940 - PNC v čistém stavu, Oxford University
technologie výroby – Anglie i U.S.A. – kukuřičný výluh
od r. 1941 podáván pacientům kontrola dávkování potlačení pohlavních chorob vojáků
u nás PNC až po 2. světové válce
Selman A. Waksmann – 1944 - objev aktinomycet, produkce streptomycinu (STM)
Stanislav Prowazek /1875-1915/ - objev původce trachomu
(chlamydie), 1913 skvrnité horečky – Rickettsia prowazeki
Alexander Yersin /1863-1943/ – 1894 sérum proti moru (Yersinia pestis) přenos blechami hlodavců (Xenopsylla cheopis), epidemie souvislost s velkými erupcemi sopek
Edward Jenner /1749-1823/ - 1796 vakcína proti variole (neštovice) – virus Varicella zoster
Slovo „vakcína“ je odvozeno od slova „vaccinia“, což je označení tzv. kravských neštovic – onemocnění, jehož vyvolavatelé byly použity jako vůbec první očkovací látka. Vakcína vyvoláváu očkovaných jedinců tvorbu protilátek, tento proces je nazýván imunizace. Tyto protilátky mají ochranný vliv, očkovaní jedinci
jsou proti chorobě imunní.
 |
| Louis Pasteur 1822-1895 |
bakteriálních chorob je známá
S vývojem metod a přístrojů - rozvoj výzkumu virů
Pokroky v prevenci a léčbě infekčních onemocnění souvisí s
objevem antibiotik
Nedostatky zůstávají v léčbě virových onemocnění a nemocí
převládajících v rozvojových zemích. Objevují se nové nemoci (legionářská nemoc, AIDS, lymská nemoc, hantavirus, syndrom toxického šoku, nemoc šílených krav, ptačí chřipka)
Mnoho nemocí, které byly na ústupu, se začíná objevovat častěji (příušnice, černý kašel, záškrt, tuberkulóza)
Selekce organismů rezistentních vůči antibiotikům – problémy v nemocnicích
HISTORIE A BUDOUCNOST LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGIE
Nemoci a vývoj zeměV lednu 1994 proběhlo poblíž Los Angeles zemětřesení a tak se
dostaly do pohybu vrchní vrstvy země a do vzduchu se uvolnily
spory patogenních hub vyvolávající mykózy (onemocnění
způsobená houbami). Kvasinky Cryptococcus, Histoplasma a
Coccidioides - to jsou hlavní skupiny kvasinkovitých hub, které
vyvolávají lidská onemocnění. V USA a jinde ve světě jich přibývá,
zejména u nemocných s porušenou imunitou (při aidsu, po
transplantacích, ve stáří). Po tomto zemětřesení vzniklo 170
onemocnění, ale i jinak jsou mykóz ročně tisíce. Stávají se
problémem v nemocnicích - jako tzv. nosokomiálních, nemocničních
infekcí. Patogenní kvasinkové houby se stávají rezistentní na
chemoterapii, hledají se nové léky.
(Science 266: 1632, 1994).
A co bude teď? Po zemětřesení v Japonsku. E.Coli, toxické enteritidy? Krvavé průjmy?
