Projevem normality myslíme schopnost být sám sebou. prof. MUDr. František Koukolík, DrSc. |
"Základní znaky deprivantů jsou následující: nedostatek síly vůle, sebezaměření, neschopnost tvůrčí spolupráce, ničivost vůči čemukoliv odlišnému, parazitizmus. Deprivant zničí pod jakoukoli záminkou dítě, knihovnu, katedrálu, část parku, zruší dobrý vlakový spoj nebo fungující mateřskou školku, zničí náhrobek na hřbitově, svého partnera, týrá ...vědomě či nevědomě.
Deprivanti uznávají jediný cíl a tím je moc. Uznávají jen to, co jim moc dává nebo ji posiluje. Moc je totiž nástrojem kontroly nad něčím, co je však naštěstí ve své podstatě nekontrolovatelné – neustále se vyvíjející a nepředvídatelné bytí. Tuto potřebu kontrolovat a ovládat mají proto, že došlo ke zmrzačení či dokonce amputaci jejich niterného základu normality.
Projevem normality myslíme schopnost být sám sebou. Okolní svět pak není jevem s objektivní hodnotou, ale nástrojem, prostředkem k dosažení toho, co si usmyslí."