Charakteristika neurologických poruch vědomí. O kómatu se mluví ve spojení s hlubokým bezvědomím,těžkou formou ztráty vědomí. Jedním z jeho druhů je i tzv. vigilní (bdělé) kóma.

Není přítomna slovní, jazyková produkce a nejsou zn. jejího porozumění

Základní neurologická charakteristika poruch vědomí:
- porucha vědomí charakteru vigilního (pacient má otevřené oči, nefixuje, verbálně ani non-verbálně nekomunikuje) nebo hlubšího komatu
- porucha fyziologického rytmu spánku a bdění, chybění emočních reakcí
- abnormální postavení na končetinách (dekortikace, decerebrace; horní končetiny se nacházejí ve spastické flexi, dolní končetiny ve většině případů v extenzi a plantární flexi), motorické primitivní šablony
- porucha optomotoriky
- poruchy vegetativních funkcí (hyperhidróza, hypertermie, tachykardie, tachypnoe)
- reakce na stimuly z okolí probíhají reflektoricky, na úrovni mozkového kmene formou vegetativní dysregulace
- inkontinence moči a stolice

Klinický obraz: 
Nevykazuje známky vědomí, uvědomování si sama sebe i svého okolí, bez interakce s okolím, ztráta emočních reakcí
Nepřítomnost záměrné, chtěné, reprodukovatelné behaviorální odpovědi na vizuální, sluchové, taktilní a bolestivé podněty
Není přítomna slovní, jazyková produkce a nejsou zn. jejího porozumění
Intermitentní bdělost je přítomna v rámci abnormální cyklu spánek-bdění
Přetrvává hypothalamická a kmenová autonomní aktivita
Kompletní inkontinence
Variabilní přítomnost míšních reflexů a reflexů hlavových nervů
-
Co se píše také na internetu: (Mohou lidé v kómatu odpovídat na otázky?)

Britští a belgičtí vědci zjistili, že s pacienty v kómatu lze navázat kontakt.

O kómatu se mluví ve spojení s hlubokým bezvědomím, resp. těžkou formou ztráty vědomí. Jedním z jeho druhů je i tzv. vigilní (bdělé) kóma.

Dosud se soudilo, že pacienti ve fázi bdělého kómatu nedisponují funkčním vědomím a na okolí reagují pouze reflexivně – jejich organismus žije, ale vědomí je mrtvé.

Evropští vědci teď zjistili, že tomu tak není a že lidé ve stavu bdělého kómatu mohou adekvátně vnímat realitu. Vyvinuli speciální přístroj složený z většího počtu přenosných elektroencefalografů, který dokáže velmi rychle skenovat a zobrazovat mozkové procesy. Prostřednictvím EEG skenování se jim podařilo navázat oboustranný kontakt s 16 pacienty ve vegetativním stavu v nemocnicích v Cambridge a v Lutychu. Požádali je, aby si představili, že mohou pohnout prsty na rukou a nohou, a oblasti mozku odpovědné za motoriku začaly okamžitě vykazovat specifickou aktivitu. Nemocní také správně odpověděli na jednoduché otázky vyžadující odpovědi „ano „ nebo „ne“.

Tyto EEG testy jsou jen začátek. Vědci jsou přesvědčeni, že v blízké budoucnosti bude možné vést s pacienty v hlubokém bezvědomí i složitější dialogy.

Zdroj: Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, Brno a procproto.cz