Omezení solení jako prevence nemoci není vědecky podloženo

  Profesor Jan A. Staessen, MD, PhD  

Doporučení omezit solení pro prevenci všech možných neduhů nemá jednoznačné vědecké důkazy. Jan A. Staessen, MD, PhD, of the University of Leuven in Belgium and colleagues, raises questions regarding whether population-wide sodium restriction will actually lower cardiovascular risks. (Image: University of Leuven)

Zejména kardiaci a lidé s hypertenzí a otoky končetin nesměli solit. Teď už se to mění. Pacienti v nemocnici jedli neslaná jídla a nebylo jim o moc líp. Tak nejedli. Výživa tím jistě utrpěla. Obzvláště u starých nemocných. To nebylo dobré pro pohodu ani psychiku a ani správou výživu. Blíkovinná a minerální karence. Dávaly se infuse podle biochemických rozborů. Farmakoterapie to doplnila pokažením žaludku nalačno tvrdými tabletkami léků.
Konzumovat minimum soli může škodit stejně, jako nadměrné solení. A možná ještě víc - lidé, kteří solili nejméně, umírali na choroby srdce nejčastěji.

Ti, kdo konzumovali více soli, než lékaři v současnosti doporučují, dokonce neměli ani vyšší krevní tlak, jak prokázala studie.

Ze zkoumaného vzorku 3 681 zdravých lidí mladších 60 let, jich šest procent utrpělo srdeční infarkt, mrtvici nebo jinou kardiovaskulární chorobu. Lidé, kteří jedli soli nejméně, umírali na infarkt o 56 procent častěji. Do analýzy byly přitom zahrnuty další rizikové faktory: obezita, hladina cholesterolu v krvi, kouření, diabetes atd.
„Osoby, které konzumovaly nejméně soli, asi malou lžičku denně, nevykazují žádné zdravotní výhody ve srovnání s osobami, které konzumovaly soli nejvíce. Ve skutečnosti ti, kteří konzumovali soli nejméně, umírali na choroby srdce nejčastěji,“ tvrdí profesor Jan Staessen z leuvenské univerzity.

Sůl je nezbytná pro naše zdraví. Její přiměřené množství, cca 5 g denně, zabezpečuje všechny životně důležité tělesné funkce, normální činnost nervů a svalů, aktivizuje řadu enzymů i produkci žaludečních šťáv.
Při nedostatku soli je ohroženo trávení cukrů, klesá krevní tlak, můžete pociťovat zvýšenou ranní únavu a dokonce i neuralgii.
„Naše studie nepodporuje generalizované omezení příjmu soli v populaci,“ uzavřel výzkumy z leuvenské univerzity profesor Staessen.
Že by nadměrné solení způsobovalo ledvinové kameny, vysoký tlak, potíže s játry nebo mělo přímou souvislost s otékáním končetin, není dokázáno. Je pravda, že dostatečné množství soli získáme z potravin, aniž bychom museli dosolovat, na druhou stranu zdravé tělo se jejího nadbytečného množství dokáže rychle zbavit – jde však o energeticky velmi náročné a složité pochody. Je jen spekulace, zda je tím organizmus nějak přetěžován.
Nadbytek sodíku (salámy s dusičnanem sodným nebo draselným - urychlení zrání uzenin)
Podrobně v doplnění níže...
Dusičnany se na naší Zemi vyskytují zcela přirozeně, v posledních desítiletích se však jejich výskyt v přírodě uměle zvýšil díky přímým zásahům člověka (zvýšené osídlení krajiny, chemizace zemědělství). Konzumace dusičnanů v malém množství není pro člověka zdravotně nebezpečná. Příjem vyššího množství dusičnanů z vody nebo potravin však může vést u člověka k vyšší produkci dusitanů v zažívacím traktu a po jejich sloučení se sekundárními aminy i k tvorbě karcinogenních nitrosaminů. Vyšší konzumace dusičnanů může mít negativní vliv také na trávení a vstřebávání živin, metabolizmus vitaminu A, funkci štítné žlázy, poruchy činnosti mozku a srdce. Závažným projevem vyššího příjmu dusičnanů u kojenců může být vznik dusičnanové alimentární methemoglobinémie. Významným zdrojem dusičnanů může být pitná voda (zvláště soukromé nekontrolované zdroje), dále zelenina, konzervované potraviny, maso, ryby, uzeniny a tvrdé sýry.

Nadbytkem sodíku z průmyslově vyráběné potravy dochází v organizmu k významnému porušení přirozené rovnováhy dvou prvků. Osoby, které jedí hodně kuchyňské soli, vylučují až devětkrát více draslíku, než lidé s její omezenou spotřebou.

Nedostatek draslíku pak podle některých teorií zřejmě vede k civilizačním nemocem, jako je artritida či osteoporóza.
Proto může být vhodné zkusit používat místo kuchyňské soli (NaCl) zdravější draselnou sůl s 90% KCl.

Poznámka: Konečně zdravá studie! Vždyť i to hovado ve chlévě potřebuje k životu sůl. Lidé buďme rozumní a solme. Samozřejmě normálně!
Poznámka II. Zdroj dusitanů:
Hlavním potravinovým zdrojem dusitanů jsou masné a rybí výrobky a sýry, do nichž se tyto látky záměrně přidávají jako potravinová aditiva (dusitan sodný a draselný má označení E 250, 249, dusičnan sodný a draselný má označení E 251, E 252 – viz solení masa). Výše přípustného přídavku resp. zbytkové množství dusičnanů a je stanovena ve vyhlášce 304/2004.

Dodržování předpisů je soustavně kontrolováno.

Zdroj: autor je lékař, a-z slovník, Jan A. Staessen, MD, PhD, professor of medicine at the University of Leuven in Belgium
Questioning the Benefits of Salt Restriction

Kodex a netiketa na internetu. V internetovém světě bychom se měli chovat podobně jako ve světě reálném, tedy jako civilizovaní lidé. Za tím účelem existuje netiketa, pravidla slušného chování na Internetu.

Chovej se přátelsky slušně a pozitivně

Poznámka k debatě o přátelství na facebooku a netu vůbec. Netiketa je etiketa (pravidla slušného chování) na internetu.

Pravidelně se na Facebooku vyvalí názory, co se snaží zpochybnit pozitivní vztahy člověka, přitom víme, že tam existují přátelské vazby silné a to i láska.

Člověk je stejný, ať chodí po ulici, nebo sedí u počítače je to pořád ten samý výběr různých existencí, patologií a osobnostních poruch...ale u počítače se někteří cítí anonymní..proto je tu staré desatero etikety na netu! Co tu vybleješ si servery pamatují trvale, na rozdíl od opilce ráno. Jsou tu skvělí a čistí lidé, osobnosti, a jsou tu i psychopatické osobnosti. Z této komunikace vychází také mnoho dobrých kontaktů, záleží na samých lidech. Internet toho kdo chce především učí...je plný informací pozitivních i negativních. Veškeré lidské vlastnosti se tu prezentují, tak jako v běžném životě. Paměť internetu je větší a trvalá, každé špatné vyjádření, dokonce slovo co uletí vyhledávače najdou uloženy.
 Jaká je diagnostika...o tom píšu, je snažší než v běžném životě, tady se odhalí i skryté vady charakteru znalému uživateli co si dovede přeložit pár ujetých slov textu. Spolehni se na vlastní dobré vlohy a chovej se přátelsky slušně a pozitivně.Tak praví desatero počítačové netikety.

Zadejte si do vyhledávače slovo netiketa sami. Nebo na vysvětlení čtěte:

Netiketa je sbírka pravidel a zásad, která by se měla dodržovat v internetovém světě. Slovo netiketa je odvozeno z anglického net (= síť; častá zkratka pro internet) a slova etiketa.
Mnoho lidí si myslí, že při vstupu do internetového světa mají naprostou anonymitu. Což je velký omyl – téměř vždycky se dá pomocí různých metod internetový uživatel vystopovat. Většina uživatelů si to neuvědomuje, takže permanentně vstupuje do nebezpečí tím, že na chatech nebo diskuzích ostatní uživatele urážejí, vysmívají se jim nebo se o nich vyjadřují vulgárně. Z těchto konfliktů pak vznikají tzv. flame war, které mnohdy přerostou v osobní hackerské spory, ohrožující počítače všech účastníků.
Je třeba si uvědomit, že v internetovém světě bychom se měli chovat podobně jako ve světě reálném, tedy jako civilizovaní lidé. Za tím účelem existuje netiketa, pravidla slušného chování na Internetu.   

1. Nezapomínejte, že na druhém konci jsou lidé a ne počítač. To, co napíšete do počítače, byste možná dotyčnému nikdy neřekli do očí.
2. Dodržujte obvyklá pravidla slušnosti normálního života. Co je nevhodné v obvyklém životě, je samozřejmě nevhodné i na internetu.
3. Zjistěte si taktně, s kým mluvíte. Internet je přístupný lidem z celého světa, a v každé zemi platí jiná morálka. Co je dovolené na americkém chatu, nemusí být dovolené na arabském, a to platí o všech podobných skupinách. Politika, náboženství a podobné problémy by proto měly být diskutovány s maximálním taktem a v mezích slušnosti.
4. Berte ohled na druhé. Ne každý má tak dobré internetové připojení jako vy. Někteří se připojují z domu přes vytáčené připojení a draze za to platí. Neposílejte proto zbytečně velké e-mailové zprávy a posíláte-li přílohy, komprimujte je. Při posílání velkých obrázků např. na diskusní server využívejte funkci náhledu obrázku.
5. Je vhodné psát s diakritikou. Vyvarujete se tak nedorozumění. Nekomolte rodnou řeč. Toto je obzvlášť důležité, protože se jinak dopustíte faux-pas. Pokud jste z nějakého důvodu nuceni psát bez diakritiky, snažte se používat správný pravopis. Nebuďte grobián, nezveřejňujte nepravdivé, nebo i pravdivé, ale choulostivé informace.
6. Pomáhejte v diskuzích. Pokud má někdo v diskuzi nějaký problém, odpovězte mu, pokud znáte odpověď. Někdo jiný zase pomůže vám. Platí zásada: „Napřed poslouchej, pak piš.“
7. Respektujte soukromí jiných. Pokud vám omylem přišla zpráva, která vám nepatří, je vhodné ji smazat a taktně upozornit odesilatele na jeho chybu.
8. Nezneužívejte svou moc či své vědomosti. Pokud jste správce serveru, máte sice přístup k poště ostatních, ale nemusíte ji neustále kontrolovat jenom tak z nudy, a pokud umíte hackovat, nemusíte to pořád zkoušet.
9. Odpouštějte ostatním chyby. I vy je děláte. Nevysmívejte se jim a nenadávejte za ně.
10. Nešiřte hoaxy. Zahlcují internet. Pokud vám přijde hoax, zdvořile upozorněte jeho odesilatele, že takové jednání je nevhodné.
11. Nerozesílejte spam a reklamu.
12. Neporušujte autorská práva.
 
Ze všeho nejhorší na netu je ovšem ta lidská hloupost (stupidita) Co a jak a proč toto existuje na světě najdete hledáním vpravo nahoře na stránce případně z odkazu   zde. 
Skupinová hloupost vysvětlení je    tady. 

Vlasta Burian ve filmu jako medik Rozruch operuje panaritium

Král komiků Vlasta Burian

Ukázka humorné scénky ze zdravotnického prostředí v hlavní roli
Vlasta Burian
"slečno prosím vás buďte tak hodná, je tam pan šef? já vim, že tam jsou dva. ten malej takovej. jak vypadá jak vopice, jak mu říkáme tarzan. jejej my jsme spojení?promiňte laskavě slečna to předala já to nevěděl jsem chtěl poprosit jestli by jste nám něco na náš palmární účet nedal "

Vlídné slovo hřeje celou zimu a v lékařství je většina případů psychosomatického charakteru. Duše a tělo patří k sobě.

Jennifer Morrison v seriálu Dr.House

Vlídné slovo hřeje celou zimu

a není slovo jako slovo. Může být vlídné, může člověka pohladit. Může dokonce být léčivé. V žádné učebnici není nic o tom, jak by měl lékař dávkovat sám sebe, tedy své slovo.

Slovo vyslechnuté, vnímané, se stává důležitým a mnohdy zachraňujícím terapeutickým prostředkem na bolavou duši. Víme, že člověk může duševně trpět, i když se mu daří po všech ostatních stránkách dobře.

- Jakmile si člověk zaslouží slova pochvaly, pochvalte ho. 
Vždyť slova se nepočítají, ale váží, a proto je tak důležité najít je a vyřknout v pravý čas.
Americký psychiatr Eric Berne říká: "Když tě nikdo nehladí, vysýchá ti mícha". Proto bychom ani v normální mezilidské komunikaci neměli šetřit slovy "prosím" či "děkuji". To jsou slova připomínající upřímný stisk ruky.
Slova mohou, bohužel, být i urážlivá, ba i agresívní. Rána způsobená nožem se zahojí, rána způsobená slovem může ještě dlouho po vyřčení bolet. Lékař Albert Schweitzer kdysi založil nemocnici v africkém městě Lambarene. U vchodu do nemocnice svítí dnem i nocí lampa osvětlující tato slova: "Ať přicházíte v kteroukoliv hodinu, najdete zde světlo, naději a laskavá slova".

- Při setkání lékaře a nemocného jde především o interakci dvou lidských bytostí. Ta je na jedné straně formována medicínskými znalostmi, zkušenostmi, obratností i laskavostí lékaře, ale na druhé straně také osobností pacienta, jeho životní situací a jeho zdravotním stavem. Je důležité, aby pacient věděl, že lékař svým chápavým postojem a pohledem z očí do očí dává najevo, že jeho srdce pacienta vnímá. Není to lehký úkol, je to velmi těžká součást lékařské specializace. Lékař totiž musí dešifrovat onu "řeč o něčem jiném", kterou mu prostřednictvím tělesných obtíží pacient nabízí.

Čím dále tím více se potvrzuje, že v lékařství je většina případů psychosomatického charakteru.
Duše a tělo patří k sobě.

Vliv a působení osobnosti lékaře.
Bylo by dobré, kdyby pacient poznal, že se lékař dovede vcítit do jeho problémů, že chápe jeho situaci a má o něho nejen odborný, ale i lidský zájem.Ve vztahu pacienta s praktickým lékařem nejde o vztah tržní, ale o vztah lidský. Japonské přísloví praví, že  vlídné slovo hřeje celou zimu.
Tak nějak vysvětluje psychosomatické problémy prof. MUDr.Ota Gregor, ale věc je to stará a známá lékařům vychovávaným prof. MUDr. Bobkem, studentům mediciny při přednáškách interního lékařství, sdělení bylo asi takové, že nemocný si ukládá své starosti do různých částí těla, podle typu osobnosti "nad bránici" a pod bránici. To jest, někteří dostanou infarkt, tedy starosti jsou uloženy do srdce, nebo mozku a pod.
Druhá část nemocných uloží své starosti pod bránici, to jest onemocní žaludečními vředy, žlučníkovými kameny a další.
To vše je zjednodušené sdělení pro laiky, ale zkušení lékaři znají tuto interní zkušenostní medicinu. Je jiná než holá biochemická a přístrojová medicina, která se objevila v jisté době výuky mediků. Hodně znamenalo období r. l968, žel nevydrželo to dlouho.

Sledujeme medicinu dle seriálu Dr.HOUSE a přemýšlíme o tom. Je tam hodně dobrých sdělení a je patrné jak svobodný svět i v seriálech dovede kvalitně vysvětlovat a zobrazovat věci tak složité na interakce a diagnostickou medicínu .
Je tam podáno dost velké umění vyprávět tak složité děje v životě v kritických a náročných obdobích člověka s dobrými, krásnými herci, kteří nám se snaží převyprávět situace nemocného i zdravého člověka .
V náročném ději s rychle následujícími příhodami je velmi těžké a nutící k intensivnímu přemýšlení i pro lékaře. Trocho napoví vyšlá kniha o seriálu Dr.House.
Bude zřejmě nutné sledovat seriál i vícekrát, aby nějaké to poučení se ujalo. Ale změní i tak dost podstatně - názory strukturálně patologických socialistických českých diváků.
No někomu to neřekne asi nic, jenom děs a strach. Dají si o pět piv navíc, a kilo bůčku.

Nadávky na doktory za svou vlastní hloupost jim doživotně zůstanou.
Snad další generace se vychová, ale horko těžko...  

Poškození českého národa je velké.

A nejsou příklady, nejsou Osobnosti a co je nejhorší, nejsou Vzory.
- !! Na venkově není ten pan řidicí učitel, pan farář, pan lékárník ani rodinný pan doktor. Nebo jiné postavy a vzory. A závist zvaná naše česká žije a infikuje.
To co vyřešily domácí sestavy těchto kvalitních lidí, teď řeší Soudy postsocialistických soudců.

Je to především:
Pozůstatek tragedie. Otevřená rána složitého vývoje českého národa. Deficit kvalitních lidí. Zdrhli do světa? Do Ameriky? Nejen to, byly systematicky hubeni ideologií...a zlem mezi sebou a parazitujícimi deprivanty.!! Z východu i doma.

Čtěte více.....zde .....a také....... tady.

MEMORYWEBSITE: Hemagel se povedl a uspěl v zahraničí Doma ho neznáme

Aplikace se provádí přímo na ránu.

MEMORYWEBSITE: Hemagel se povedl a uspěl v zahraničí Doma ho neznáme: "Hemagel:
chemicky váže kyslíkové radikály vznikající při zánětlivých procesech, čímž zabraňuje jejich negativnímu působení v místě poranění
v ráně vytváří optimální pH, čímž napomáhá hojení
užitím velkých, do sítě propojených makromolekul zabraňuje uvolňování částeček gelu do rány a následnému podráždění
dodává ráně vlhkost (srovnej Mokrá léčba ran)
zabraňuje vysušování rány a vzniku strupů
snižuje bolestivost poranění
podporuje uzavírání rány jizvou, změkčuje a zlepšuje vzhled jizvy.

Aplikace se provádí přímo na ránu. Gel na ni přilne a okamžitě začne absorbovat vzniklé volné kyslíkové radikály a ostatní sekrety či tekutiny z rány. Současně na povrchu vytvoří elastickou vrstvu, která zabrání vzniku strupu a současně oddělí ránu od vnějšího prostředí a umožní tak vlastní mokré hojení." ...

Celý článek si přečtěte z odkazu zde! 

MEMORYWEBSITE: Lidský mozek a chování Pamět a Bolest

Vědomí, pozornost, opomíjení ...

MEMORYWEBSITE: Lidský mozek a chování Pamět a Bolest:

"Bolest je definována jako nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo možným poškozením tkání, případně popisovaná pojmy pro takové poškození.
Bolest je vždy subjektivní. Bolest je dvousložkový jev: má fyziologický a kognitivní-emoční aspekt. Aspekty zpracovávají odlišné neuronální sítě, která mají společné uzly.
Kognitivní-afektivní stránka bolesti se dá modulovat odvedením pozornosti, které může využít i virtuální realitu nebo placebem. Významný je empatický aspekt bolesti.

Vědomí, pozornost, opomíjení

Probouzecí reakce je výsledkem činnosti retikulárního ascendentního systému horního pontu a mesencefala. Oboustranné poškození je příčinou kómatu. S mechanismem orientované pozornosti souvisí probouzecí reakce ve ventrolaterálním talamu."

Celý článek najdete na stránce MEMORYWEBSITE.

Životní krédo: Láska Úsměv Pohlazení Partnerství

Láska není koukat se zamilovaně na sebe

Životní krédo: Láska Úsměv Pohlazení Partnerství:

 "Lidé se potkávají a zamilují se do sebe, protože si mají co říct, co dát, fyzická sympatie, mají stejný pohled na dění okolo sebe. Otázkou zůstává, jak dlouho jim toto vydrží. Pokud je vše založeno jen na sexu, vzhledu, pobavení a společenském životě, asi to dlouho nevydrží. Vztah dvou lidí je trvalý tehdy, když chtějí dávat a nečekají, že to dostanou zpět. Samozřejmě, vždy riskují, že jim to partner nevrátí. Ale on nemá tu povinnost. Stejně jako ji nemáte vy. Vztah dvou lidí začíná vždy stejně, ale málokdo si uvědomuje, že za krátkou chvíli (relativně k životu) se musí pěstovat, vážit si ho. Vědět, že každý máme své chyby a tolerovat se."

Láska není koukat se zamilovaně na sebe, ale dívat se společně stejným směrem. Do každého vztahu jsem šla naplno i když vím, že to může na konci bolet. Ale pokud to neudělám, nebudu nikdy vědět, že ten vedle mě je ten pravý. Nechci partnera vlastnit, přeju si, aby se mnou byl dobrovolně, uvědoměle a rád. Mám ráda co dělá on, i když tomu nerozumím , zajímám se o to, co dělá partner a čemu já nerozumím, zkusím se nechat vést jeho cestou a rozhodnu se, zda mi to vyhovuje a totéž můžu předpokládat od partnera, ale nevyžaduju to. A vůbec to neznamená, že musí být den co den vedle mě.

Láska nemá hranice a mít někoho v srdci mě obohacuje stejně když jsme spolu, jako když je měsíc na druhém konci světa. Těžko se o tom dá mluvit, těžko se dá bolavému srdíčku, které se cítí zrazeno vysvětlit, že je to vlastně dobře... Je třeba pochopit, proč žijeme svůj život, je třeba zůstat sví, a kde je psáno, že když teď jsem na pokraji chuti žít, mě zítra nečeká ten pravý pohodový život, kde teprve poznám, že láska je skromná, obyčejná, nenáročná, kdy mi stačí dotek ruky, myšlenka že někde je člověk, který mě má rád a i když si v něčem neporozumíme, vždy se na něj mohu spolehnout.

Více čtěte z pokračování odkazu nahoře nebo jděte sem.

Životní krédo: Láska Úsměv Pohlazení Partnerství

Láska není koukat se zamilovaně na sebe

Životní krédo: Láska Úsměv Pohlazení Partnerství:

 "Lidé se potkávají a zamilují se do sebe, protože si mají co říct, co dát, fyzická sympatie, mají stejný pohled na dění okolo sebe. Otázkou zůstává, jak dlouho jim toto vydrží. Pokud je vše založeno jen na sexu, vzhledu, pobavení a společenském životě, asi to dlouho nevydrží. Vztah dvou lidí je trvalý tehdy, když chtějí dávat a nečekají, že to dostanou zpět. Samozřejmě, vždy riskují, že jim to partner nevrátí. Ale on nemá tu povinnost. Stejně jako ji nemáte vy. Vztah dvou lidí začíná vždy stejně, ale málokdo si uvědomuje, že za krátkou chvíli (relativně k životu) se musí pěstovat, vážit si ho. Vědět, že každý máme své chyby a tolerovat se."

Láska není koukat se zamilovaně na sebe, ale dívat se společně stejným směrem. Do každého vztahu jsem šla naplno i když vím, že to může na konci bolet. Ale pokud to neudělám, nebudu nikdy vědět, že ten vedle mě je ten pravý. Nechci partnera vlastnit, přeju si, aby se mnou byl dobrovolně, uvědoměle a rád. Mám ráda co dělá on, i když tomu nerozumím , zajímám se o to, co dělá partner a čemu já nerozumím, zkusím se nechat vést jeho cestou a rozhodnu se, zda mi to vyhovuje a totéž můžu předpokládat od partnera, ale nevyžaduju to. A vůbec to neznamená, že musí být den co den vedle mě.

Láska nemá hranice a mít někoho v srdci mě obohacuje stejně když jsme spolu, jako když je měsíc na druhém konci světa. Těžko se o tom dá mluvit, těžko se dá bolavému srdíčku, které se cítí zrazeno vysvětlit, že je to vlastně dobře... Je třeba pochopit, proč žijeme svůj život, je třeba zůstat sví, a kde je psáno, že když teď jsem na pokraji chuti žít, mě zítra nečeká ten pravý pohodový život, kde teprve poznám, že láska je skromná, obyčejná, nenáročná, kdy mi stačí dotek ruky, myšlenka že někde je člověk, který mě má rád a i když si v něčem neporozumíme, vždy se na něj mohu spolehnout.

Více čtěte z pokračování odkazu nahoře nebo jděte sem.